Nulová tolerance. Německé policii došla trpělivost

V polovině ledna spustily německé úřadu v Severním Porýní-Vestfálsku dosud největší akci proti převážně arabským klanům. Razie však proběhly i v dalších spolkových zemích a podle stanice Deutsche Welle jsou součástí nové strategie, pomocí které chce Německo bojovat s rozbujelými kriminálními rodinami. Základem nové politiky je snaha klany znejistit.

Herbert Reul, zemský ministr vnitra v Severním Porýní-Vestfálsku označuje novou strategii jako „politiku tisíce bodnutí“. A podle odborníků má tento přístup skutečně naději na úspěch. „Klanová scéna již skutečně znejistěla,“ sdělil pro DW expert na migraci a islám Ralph Ghadban. „Ale ještě mnohem důležitější je signál, který tím stát vysílá: Bereme si zpět ulice. Díky tomu se společnost může cítit mnohem bezpečněji,“ dodal.

Po celá desetiletí nevěnovala německá policie rozvětveným rodinám, které působí v kriminální sféře, systematickou pozornost. Podle stanice DW byla jedním z důvodů obava, aby nebyla podezírána z rasismu. V důsledku toho se však upevnily klanové struktury a to, co odborníci nazývají „paralelní společnost“.

„V současnosti je v Německu půl milionu lidí, kteří patří ke klanům, přestože ne všichni tito lidé jsou zločinci,“ odhaduje Ghadban. To se týká především různých národnostních menšin. Klanové struktury existují v libanonských, tureckých, kurdských, albánských, kosovských, a nebo čečenských diasporách.

Policie si stěžuje, že jedním z problémů je špatně nastavené právní prostředí. Jako příklad udává čerstvý případ, kdy byl zadržen člen klanu, který je registrován jako příjemce podpory v nezaměstnanosti. Policisté u něj přitom našli 60 000 eur, které schovával v botě. „ (Policie) musí prokázat, že ty peníze v botě byly ukradeny, namísto toho, aby on musel dokázat, že si je legálně vydělal,“ popisuje Ghadban, proč je někdy obtížné zločince stíhat.

Samotný tvrdší postup policie i soudů však podle odborníků nemusí stačit. Stát by měl také zavést prevenční programy. Ne všichni členové klanů se chtějí na nelegálních aktivitách podílet. „Zhruba třetina členů chce žít normální život. V klanovém prostředí se cítí v pasti,“ vysvětlil Ghadban. Proto je podle něj potřeba oslovit především mladé lidi a ženy z prostředí diaspory. A takový proces je během na dlouhou trať.

Mathias Rohe, právník a akademik, vidí kořeny problému ve špatně nastavené imigrační politice minulých desetiletí. V 70. letech například do Německa odcházeli uprchlíci z válkou zmítaného Libanonu. „Tehdy jsme těmto lidem dali najevo, že je zde nechceme – neměli přístup ke vzdělání a práci,“ vysvětlil. „Tito lidé pocházeli ze zemí, kde se museli spoléhat na rozvětvenou rodinu, aby přežili. Byla to jejich strategie přežití,“ dodal. Negativní přijetí v Německu pak pomohlo tyto vazby utužit a dalo vzniknout paralelním strukturám, které se často uchylovaly k nelegálním aktivitám.

Německá policie je nicméně optimistická a věří, že se jí podaří „boj“ s kriminálními klany vyhrát. Přiznává ale, že to nebude ze dne na den.