Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nulová tolerance. Německé policii došla trpělivost

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: INT

Německá policie v lednu podnikla jednu z největších akcí zaměřenou na klanové kriminální struktury. Razie byly součástí nové politiky „nulové tolerance“, kterou se úřady rozhodly zavést. Odborníci nový přístup kvitují, varují však, že se jedná o běh na dlouhou trať.

V polovině ledna spustily německé úřadu v Severním Porýní-Vestfálsku dosud největší akci proti převážně arabským klanům. Razie však proběhly i v dalších spolkových zemích a podle stanice Deutsche Welle jsou součástí nové strategie, pomocí které chce Německo bojovat s rozbujelými kriminálními rodinami. Základem nové politiky je snaha klany znejistit.

Herbert Reul, zemský ministr vnitra v Severním Porýní-Vestfálsku označuje novou strategii jako „politiku tisíce bodnutí“. A podle odborníků má tento přístup skutečně naději na úspěch. „Klanová scéna již skutečně znejistěla,“ sdělil pro DW expert na migraci a islám Ralph Ghadban. „Ale ještě mnohem důležitější je signál, který tím stát vysílá: Bereme si zpět ulice. Díky tomu se společnost může cítit mnohem bezpečněji,“ dodal.

Po celá desetiletí nevěnovala německá policie rozvětveným rodinám, které působí v kriminální sféře, systematickou pozornost. Podle stanice DW byla jedním z důvodů obava, aby nebyla podezírána z rasismu. V důsledku toho se však upevnily klanové struktury a to, co odborníci nazývají „paralelní společnost“.

„V současnosti je v Německu půl milionu lidí, kteří patří ke klanům, přestože ne všichni tito lidé jsou zločinci,“ odhaduje Ghadban. To se týká především různých národnostních menšin. Klanové struktury existují v libanonských, tureckých, kurdských, albánských, kosovských, a nebo čečenských diasporách.

Policie si stěžuje, že jedním z problémů je špatně nastavené právní prostředí. Jako příklad udává čerstvý případ, kdy byl zadržen člen klanu, který je registrován jako příjemce podpory v nezaměstnanosti. Policisté u něj přitom našli 60 000 eur, které schovával v botě. „ (Policie) musí prokázat, že ty peníze v botě byly ukradeny, namísto toho, aby on musel dokázat, že si je legálně vydělal,“ popisuje Ghadban, proč je někdy obtížné zločince stíhat.

Samotný tvrdší postup policie i soudů však podle odborníků nemusí stačit. Stát by měl také zavést prevenční programy. Ne všichni členové klanů se chtějí na nelegálních aktivitách podílet. „Zhruba třetina členů chce žít normální život. V klanovém prostředí se cítí v pasti,“ vysvětlil Ghadban. Proto je podle něj potřeba oslovit především mladé lidi a ženy z prostředí diaspory. A takový proces je během na dlouhou trať.

Mathias Rohe, právník a akademik, vidí kořeny problému ve špatně nastavené imigrační politice minulých desetiletí. V 70. letech například do Německa odcházeli uprchlíci z válkou zmítaného Libanonu. „Tehdy jsme těmto lidem dali najevo, že je zde nechceme – neměli přístup ke vzdělání a práci,“ vysvětlil. „Tito lidé pocházeli ze zemí, kde se museli spoléhat na rozvětvenou rodinu, aby přežili. Byla to jejich strategie přežití,“ dodal. Negativní přijetí v Německu pak pomohlo tyto vazby utužit a dalo vzniknout paralelním strukturám, které se často uchylovaly k nelegálním aktivitám.

Německá policie je nicméně optimistická a věří, že se jí podaří „boj“ s kriminálními klany vyhrát. Přiznává ale, že to nebude ze dne na den.

Témata:  Německo klany organizovaný zločin policie migrace

Související

Aktuálně se děje

22. července 2025 20:39

22. července 2025 18:51

Metro na "áčku" opět začne stavět na Staroměstské. Do vlaku ale nenastoupíte

Metro bude od středy opět stavět ve stanici Staroměstská na lince A, která byla zcela uzavřená od začátku července, kdy došlo k požáru eskalátorů. Případ řeší policie. Cestující však budou moci pouze vystoupit. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy