reklama

Podle analytika Yaakova Lappina panuje v izraelské bezpečnostní komunitě přesvědčení, že se žádný z potenciálních nepřátel v blízké době nechystá rozpoutat proti Izraeli válku. Přesto chce být země připravena, a již třetí rok se proto izraelská armáda (IDF) systematicky připravuje na teoretický konflikt, kdy by musela operovat na několika frontách najednou. V lednu náčelník generální štábu Gadi Eisenkot identifikoval pět oblastí, které představují pro Tel Aviv hrozbu.

Jednou z nich je Libanon, kde buduje své kapacity, za asistence Iránu, hnutí Hizballáh. Druhou frontou je Sýrie, kde jsou také aktivní iránské složky, Hizballáh a různé šíitské milice. Podle Eisenkota je „tato hrozba velmi reálná“. Na Západním břehu představují riziko ozbrojenci Hamásu, kteří by se v případném konfliktu mohli pokusit odvrátit pozornost Tel Avivu o pásma Gazy, které ovládají. Gaza samotná představuje čtvrtou frontu, kde případný zásah komplikuje hustá zalidněnost spolu s přítomností Hamásu a dalších palestinských milicí. Poslední oblastí je Sinajský poloostrov, kde operuje tamní pobočka Islámského státu. Samostatnou kapitolou je pak Irán.

Lappin, který působí v think-tanku Begin-Sadat Center for Strategic Studies, v analýze zmiňuje, že se Izrael spoléhá především na kvalitní zpravodajskou síť a letectvo. Klíčová je právě schopnost zasáhnout rychle a efektivně na několika frontách, což kombinace obou kapacit umožňuje. „Ráno mohou být letadla nad severní frontou, odpoledne na východě, tisíce kilometrů daleko,“ sdělil bývalý velitel izraelských vzdušných sil Amir Eshel. „A večer mohou operovat nad Gazou. To žádná jiná složka nedokáže.“ V současnosti zvládne podle Eshela izraelské letectvo zasáhnout tisíce cílů v průběhu 24 hodin.

I pozemní jednotky se však snaží adaptovat na možné budoucí hrozby. Velkým rizikem jsou pro izraelskou armádu protitankové zbraně, kterými Hizballáh i Hamás disponují ve velkých počtech. Tel Aviv proto produkuje velké množství obrněných vozidel a tanků, které vybavuje systémy aktivní ochrany Trophy. IDF také začaly vytvářet jednotky lehké pěchoty, které Izrael nasazuje na hranice s Egyptem a Jordánskem. Díky tomu může uvolnit bojové jednotky, které dříve zastávaly ochranu hranic.

Podle oficiální strategie, která byla publikována v roce 2015, by při případné konfrontaci Izrael usiloval o to, donutit nepřátele k přijetí příměří nebo diplomatického řešení. Masivní nasazení síly by mělo soupeře dotlačit od pozice, kdy není schopný, nebo ochotný nadále bojovat. Tohoto stavu by mělo být dosaženo v co nejkratším čase od vypuknutí bojů. Pozemní síly by také rychle přešly do ofenzívy, s cílem omezit schopnost protivníka útočit na území s izraelskou populací.

Loading...

1 komentář (Poslední 13.02. 17:02) Napište svůj názor

reklama