Estonská prezidentka Kersti Kaljulaidová a ruský prezident Vladimir Putin hovořili dnes v Moskvě o nutnosti vzájemně komunikovat. Příjezd Kaljulaidové do ruské metropole je ojedinělá návštěva některého z vedoucích představitelů pobaltských států, které vůči Rusku chovají nedůvěru kvůli anexi Krymu a podpoře separatistů na východě Ukrajiny. Podle médií prezidentka Putina pozvala do Estonska.
"Rádi vás vidíme," uvedl podle agentury AFP ruský prezident na úvod setkání s estonskou prezidentkou. "Nedostatek kontaktů mezi oficiálními představiteli, oficiálními institucemi sousedních zemí není normální situace," dodal šéf Kremlu.
"Máme objektivně společné zájmy týkající se Baltského moře," řekl rovněž ruský prezident. V této souvislosti zmínil otázky ekologické, bezpečnostní nebo dopravní.
Kersti Kaljulaidová na druhé straně prohlásila, že "je třeba, aby sousedé spolu hovořili, i když máte neshody". "Je načase obnovit program spolupráce mezi Evropskou unií a Ruskem," konstatovala a hned poznamenala, že právě "toto je správná chvíle na setkání".
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ruské televizi řekl, že Putin s estonským hostem diskutoval i o obavách pobaltských států z ruské hrozby. "Hovořili o NATO, o bezpečnostních obavách Estonska a dalších zemí v Pobaltí. Jsme přesvědčeni, že jsou zcela neopodstatněné. Jsou uměle vyvolávány vojenskými vůdci NATO a zámořskými politiky," citovala Peskova agentura TASS.
Mluvčí v souvislosti s návštěvou Kaljulaidová ovšem také poznamenal, že Kreml je nadále znepokojen "situací ruskojazyčné menšiny v pobaltských státech". "Pro nás to bylo a zůstává mimořádně důležité téma," zdůraznil.
Podle agentury RIA Novosti setkání obou prezidentů v Kremlu trvalo více než dvě a půl hodiny. Estonský list Postimees napsal, že Kaljulaidová na tiskové konferenci uspořádané po jednání sdělila, že chce Putina pozvat, aby se v příštím roce v estonském Tartu zúčastnil Světového kongresu ugrofinských národů.
Kaljulaidová do Moskvy původně jela, aby se zúčastnila opětného otevření estonského velvyslanectví po renovaci. Jde o první návštěvu některého z vysokých představitelů pobaltských států v Ruské federaci od anexe ukrajinského Krymu v roce 2014 Ruskem. Tento krok Estonsko, Litva a Lotyšsko důrazně kritizovaly a vyjádřily obavu, že by i je jednoho dne mohl potkat podobný osud.
Vztahy mezi Moskvou a uvedenými třemi pobaltskými státy, kde žije zejména v Estonsku a Lotyšsku velká ruská menšina, jsou velmi citlivé od jejich opětného nabytí nezávislosti po více než čtyřicetileté sovětské okupaci. Všechny tři země se navíc v roce 2004 připojily k Evropské unii a Severoatlantické alianci.
Rusko v posledních letech zintenzivnilo vojenská cvičení poblíž hranic těchto tří států. Ty kvůli tomu požádaly NATO o posílení své ochrany. Aliance už jednotky má v Lotyšsku a Estonsku.
Témata: Vladimír Putin, Estonsko, Rusko
Související
5. května 2026 10:49
15. dubna 2026 13:17
17. února 2026 14:19
15. ledna 2026 15:44
11. ledna 2026 9:15
1. ledna 2026 15:59
