Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Polsko spočítalo, kolik mu dluží Německo za okupaci. Jde o obří sumu

Polský parlament
Polský parlament
Foto: pis.org.pl

Německo by mohlo dlužit Polsku více než 850 miliard dolarů (19,6 bilionů Kč) na odškodnění za ztráty, které Poláci utrpěli německou vinou během druhé světové války a brutální nacistické okupace. Agentuře Reuters to řekl poslanec vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Arkadiusz Mularczyk, který v dolní komoře polského parlamentu vede podvýbor pro reparace.

Asi šest milionů Poláků, včetně tří milionů polských Židů, bylo za války zabito a Varšava byla srovnána se zemí po povstání v roce 1944, během kterého přišlo o život asi 200.000 civilistů. Německo, které je jedním z největších obchodních partnerů Polska a spojencem v Evropské unii a NATO, tvrdí, že všechny finanční nároky spjaté s druhou světovou válkou byly vyřešeny.

PiS oživilo výzvy k odškodnění po převzetí moci v roce 2015. Z polských válečných obětí učinilo součást své politiky odvolávající se na nacionalismus. PiS oficiální požadavek na represe dosud nevzneslo, ale bojovný postoj vůči Německu vnesl napětí do vzájemných vztahů.

TODAYonline | Germany owes Poland over $850 billion in WW2 reparations: senior lawmaker https://t.co/urlSqETGAB

— Arkadiusz Mularczyk (@arekmularczyk) 26. dubna 2019

"Polsko ztratilo nejen miliony svých občanů, ale bylo také neobyčejně brutálně poničeno," řekl Mularczyk. "Mnozí (z obětí) jsou stále naživu a cítí hlubokou křivdu," dodal.

Mularczykova vyjádření přicházejí měsíc před volbami do Evropského parlamentu, v nichž se očekává úspěch populistických a nacionalistických stran. V Polsku se koncem letošního roku uskuteční parlamentní volby. V průzkumech veřejného mínění má PiS stále velký náskok před svými soupeři.

Výše reparací by podle Mularczyka mohla několikanásobně překonat odhadovanou částku 100 miliard eur (asi 2,57 bilionu Kč), které Polsko doposud získalo z fondů Evropské unie od svého přistoupení v roce 2004.

Německo je největším čistým plátcem do rozpočtu EU a někteří Němci podle agentury Reuters považují tyto příspěvky za velkorysé odškodnění nových členských zemí, jako je Polsko, které utrpělo pod nacistickou nadvládou.

V roce 1953 se tehdejší polští komunističtí vládci vzdali všech nároků na válečné reparace pod tlakem Sovětského svazu, který chtěl zbavit všech závazků východní Německo spadající tehdy do východního bloku. PiS tvrdí, že tato dohoda neplatí, protože Polsko nemohlo vyjednat spravedlivou náhradu.

Mularczyk doufá, že jeho výbor svou zprávu o reparacích dokončí do 1. září, na které připadá 80. výročí vpádu vojsk nacistického vůdce Adolfa Hitlera do Polska. Obvinil Berlín z "diplomatických her" s tímto problémem. "(Německo) se snaží celou věc zamést pod koberec, dokud nezmizí z paměti, z vědomí lidí," řekl.

Mularzykova vyjádření následují poté, co řecký parlament tento měsíc odhlasoval, aby Atény usilovaly o miliardy eur za nacistickou okupaci.

Témata:  válečné reparace Polsko Německo

Související

Aktuálně se děje

15. února 2026 17:11

14. února 2026 19:33

Nejméně věří Češi Turkovi, ukázal průzkum. Od politika přišla rázná reakce

První letošní výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), realizovaný na přelomu ledna a února 2026, nabízí detailní pohled na to, jak čeští občané vnímají své politické představitele. Nejdůvěryhodnější postavou české politické scény zůstává prezident Petr Pavel, kterému věří 62 procent dotázaných. Jako jediný politik v šetření oslovuje téměř dvě třetiny veřejnosti a dosahuje kladného indexu důvěry ve výši +28.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.