Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Irák má další problém: Hrozí vypuknutí epidemie cholery

Irák
Irák
Foto: Pixabay

Bagdád - Bitva o Fallúdžu se mění v humanitární krizi. Kvůli irácké ofenzivě proti Islámskému státu uprchlo z města za tři týdny ze svých domovů 43 tisíc lidí.

Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) identifikovala mezi 22. květnem a 13. červnem 43.470 takzvaných vnitřních uprchlíků (7245 rodin), kteří pocházejí oblasti Fallúdže.

VIDEO: Irácký velitel hovoří s rodinami, které uprchly z Fallúdži

Zdroj: YouTube

Okolo 10.000 osob uprchlo jen mezi 11. a 13. červnem. Většina těchto lidí nepochází přímo z města, ale z jeho okolí. Mezinárodní organizace odhadují, že ve Fallúdži uvízly desítky tisíc civilistů.

"Probíhající vysídlování zejména z Fallúdži vyžaduje okamžitou pozornost," uvedl Thomas Lothar Weiss z IOM. "IOM se snaží reagovat, nicméně naše finance a zásoby jsou nedostačující pro to, abychom poskytli adekvátní pomoc tak velkému množství vysídlených Iráčanů," dodal.

V Iráku přišlo od roku 2014 kvůli bojům o střechu nad hlavou již 3,3 milionu obyvatel. Přes 40 procent z nich pochází z provincie Anbár, kde leží i Fallúdža.

V Iráku uprchlíkům pomáhá i organizace Lékaři bez hranic (MSF). Od února 2015 poskytuje lékařskou péči vysídleným obyvatelům, kteří se dostali do Bagdádu. "Letos jsme otevřeli zdravotní středisko v Abú Ghrajbu v západním části města. Abú Ghrajb je přijímáním uprchlíků známý, od roku 2014 tady našlo útočiště více než 20.000 rodin z Anbáru, které přišly o své domovy," uvedl Robert Onus z Lékařů bez hranic.

Na předměstích irácké metropole, kde je přístup ke zdravotní péči složitější, organizace rovněž provozuje několik mobilních klinik zaměřených na pomoc obyvatelům, kteří uprchli před boji nebo žijí v oblastech, kde se jim kvůli násilnostem nedostává zdravotní péče.

Jen v Bagdádu se nachází přes 600.000 vnitřních uprchlíků. "Jsou to rodiny, které dříve žily ve městech či vesnicích a nyní přišly o všechno. Mnoho z nich bydlí v nedostavěných budovách, ve školách, mešitách či podomácku vyrobených přístřešcích často ve velmi těžkých podmínkách," popisuje Robert Onus.

"V Abú Ghrajbu se setkáváme s lidmi, kteří mají omezený přístup k vodě, hygienickému zázemí a často žijí v přeplněných domech. Tato situace se zhoršuje během léta, kdy teploty dosahují 50 stupňů," dodává. Uprchlíci mají často nejrůznější respirační choroby či kožní infekce.

Rovněž tisíce iráckých civilistů, kteří utíkají z obléhané Fallúdži, jsou bez potřebných léků dlouhé měsíce. Prchají navíc z oblastí, kde je nedostatek pitné vody i hygienických zařízení, což by mohlo mít za důsledek vypuknutí epidemie cholery, uvedli Lékaři bez hranic ve svém úterním prohlášení. Ani v provizorních táborech není situace nejlepší, říká šéf mise MSF v Iráku Fabio Forgione. Připomíná, že loni se v Iráku cholerou nakazilo na 2800 lidí.

Témata:  Irák Islámský stát

Související

Aktuálně se děje

10:25

Miroslav Donutil je přesvědčen, že nastala vhodná doba mluvit o Gottovi či Bohdalové

Miroslav Donutil má pověst výborného herce i geniálního vypravěče. Mnozí z nás si pamatují jeho legendární televizní pořady, které se dodnes vysílají v reprízách. Donutila si ale lidé mohou poslechnout i naživo. Podle herce se teď lidé chtějí smát. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

36 let od masakru na Náměstí nebeského klidu. Čína šíří svá chapadla po celém světě

Čínský režim 36 let po masakru na Náměstí nebeského klidu stále bezostyšně ignoruje odpovědnost za zločiny proti lidskosti a tvrdě potlačuje svobodu projevu. Místo vyrovnání se s vlastní minulostí rozprostírá své chapadla ekonomického a politického vlivu do celého světa. Pod rouškou investic a půjček uvádí státy do chudoby. Export autoritářských praktik je varovným signálem pro všechny demokracie – a nejen pro ně. Obětním beránkem čínského vlivu se stává už i Rusko.