Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Politický otřes v Německu: Šéfka SPD Nahlesová rezignuje. Padne celá vláda Merkelové?

Andrea Nahlesová
Andrea Nahlesová
Foto: Facebook

Předsedkyně německé sociální demokracie (SPD) Andrea Nahlesová se po neúspěchu své strany ve volbách do Evropského parlamentu vzdá v pondělí své funkce. V úterý rezignuje také na post šéfky sociálnědemokratických poslanců ve Spolkovém sněmu. Její kroky mohou mít dopad i na celou vládu velké koalice CDU/CSU a SPD, kterou vede kancléřka Angela Merkelová (CDU). Právě Nahlesová totiž patřila mezi nejsilnější stoupence jejího pokračování v SPD.

Nahlesová (48) se stala další politickou obětí série výrazných neúspěchů SPD z posledních let. Její předchůdce na čele strany Martin Schulz se rozhodl odejít z funkce začátkem loňského roku, poté co sociální demokraté v parlamentních volbách ze září 2017 získali jen 20,5 procenta hlasů.

Nahlesová ho následuje po eurovolbách, v nichž její strana tento negativní rekord ještě překonala, když dostala jen 15,8 procenta hlasů. Pro SPD, která je nejstarší německou demokratickou stranou, to byl nejen nejhorší výsledek v celoněmeckých volbách v dějinách spolkové republiky, ale dokonce od poslední třetiny 19. století.

1995: Wie stellt sich #Nahles die SPD in 10J vor? Entweder werde es der Partei "wieder sehr gut gehen, oder wir haben echte Schwierigkeiten, überhaupt noch unser derzeitiges Level zu halten." Alle, die Verantwortung trügen, müssten aufhören, "nur ihre Machtpfründen zu sichern."

— Verrückte Geschichte (@drguidoknapp) 2. června 2019

V důsledku volebního debaklu se Nahlesová rozhodla, že nechá své spolustraníky v úterý hlasovat o tom, jestli si přejí její setrvání ve funkci předsedkyně frakce. Bylo přitom zřejmé, že jestli neuspěje, skončí i jako šéfka strany. Ještě před hlasováním se ale jasně ukázalo, že nemá dostatečnou podporu. "Diskuze ve frakci a četná odezva ze strany mi ukázaly, že nemám pro výkon svých funkcí nutnou podporu," napsala dnes Nahlesová všem členům SPD.

Mluvčí parlamentní frakce SPD dnes agentuře DPA řekla, že Nahlesová neodejde jen z čela strany a frakce, ale vzdá se i mandátu poslankyně. Jedna z nejvýraznějších tváří SPD v posledních letech se tak podle všeho chystá zcela stáhnout z vrcholné politiky. Kdy přesně Nahlesová Spolkový sněm opustí, ale zatím není jasné.

Podporu rodačka z Porýní-Falce neměla už ani u veřejnosti. Průzkum veřejného mínění z minulého týdne ukázal, že tři pětiny Němců jsou pro, aby opustila post šéfky SPD. Stejný názor přitom zastávalo i 59 procent voličů sociální demokracie.

Kdo Nahlesovou v čele strany nahradí, zatím není jasné. Zálusk na post si dost možná dělá ministr financí Olaf Scholz. Je ale velmi pochybné, jestli v situaci, kdy řada straníků požaduje zásadní změnu směřování SPD, může získat dostatečnou podporu. Podle informací bulvárního list Bild by mšla převzít prozatímně funkci předsedkyně strany premiérka spolkové země Porýní-Falce Malu Dreyerová. Rozhodnout by se o tom mělo ještě dnes večer na krizovém zasedání vedení SPD. Další řádný sjezd strany je naplánován až na prosinec.

K situaci po oznámeném odchodu Nahlesové se dnes večer vyjádří také předsedkyně vládní CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová a kancléřka Angela Merkelová.

Jaký postoj nový předseda SPD zaujme k pokračování již třetí vlády velké koalice za poslední čtyři volební období, zůstává neznámou. Sociální demokraté se pro vznik vlády už loni vyslovili se skřípěním zubů. Od té doby navíc - i kvůli sérii porážek v zemských a nyní evropských volbách - jejich podpora velké koalici klesá. Jsou totiž přesvědčeni, že úspěchy vlády jsou přičítány Merkelové, zatímco neúspěchy primárně jim.

Vedení CDU vyzvalo členy strany k uvážlivé reakci na chystanou rezignaci Nahlesové. Mají podle něj dávat najevo připravenost pokračovat v koalici CDU/CSU a SPD. Informují o tom německá média.

Lítost nad plánovanou rezignací Nahlesové dnes vyjádřil vicekancléř a ministra financí za SPD Olaf Scholz. "SPD není v těžké situaci teprve od evropských voleb - je proto důležité, abychom zůstali pospolu a v dalších krocích pokračovali společně," uvedl. Ke spekulacím, že by v čele strany mohl Nahlesovou nahradit právě on, se Scholz nevyjádřil.

Místopředseda strany Ralf Stegner varoval před "urychlenými závěry". Martin Dulig, šéf buňky SPD v Sasku, které v září čekají zemské volby, vyzval ke "komplexnímu restartu". Podle bývalého předsedy SPD a exministra zahraničí Sigmara Gabriela je nyní nutná "detoxikace" SPD.

Opoziční strany oznámený krok Andrey Nahlesové využily ke kritice vládní koalice. Předsedkyně parlamentní frakce protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidelová uvedla, že "v rozkladu" se nenachází jen SPD, ale celá velká koalice, která "se jako nemrtvý potácí po politickém jevišti". "Den za dnem jí odpadává stále více údů," dodala Weidelová. Předseda opozičních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner řekl, že odchod Nahlesové Německu přinese "nestabilní vládu".

Navzdory stranické rivalitě vyjádřili představitelé všech opozičních stran Nahlesové úctu. "Tak brutální nesmí politika být," poznamenal předseda Levice Dietmar Bartsch zřejmě v narážce na spekulace o tom, že se proti Nahlesové už před eurovolbami chystal vnitrostranický puč.

Komentátor magazínu Der Spiegel Markus Feldenkirchen je přesvědčen o tom, že bez Nahlesové na čele strany určitě nebude pro sociální demokraty hned všechno dobré, ale s ní by se jim současný nepříznivý vývoj každopádně otočit nepodařilo.

SPD ve dvojici posledních celoněmeckých voleb vždy překonala svá dosavadní poválečná minima. V eurovolbách dostala jen 15,8 procenta hlasů.

Témata:  Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) Německo EuroZprávy.cz Angela Merkelová Andrea Nahlesová

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.