reklama

Podle dat nashromážděných prestižním německým tiskem Funke Mediengruppe zažádalo o azyl v Evropské unii od ledna do června letošního roku o 15 procent více lidí než ve stejném časovém období loňského roku. Tento nezanedbatelný nárůst žadatelů se připisuje především vysokému a konstantně narůstajícímu počtu žádajících pocházejících ze zemí jižní Ameriky – především z Kolumbie a Venezuely.

Další velmi početnou skupinu přicházející do EU tvoří lidé ze zemí západního Balkánu, pro které je cestování do EU jednodušší díky bezvízovému styku. Nejvyšší procento příchozích však i nadále pochází ze Sýrie a také Afghánistánu.

Po roce 2015, kdy migrační krize dosáhla svého maximálního vrcholu, když do Evropské unie přišel více než jeden milion migrantů, se až do teď dařilo počty příchozích redukovat. EU se mnohdy tvrdými politikami snažila počty migrantů snižovat, avšak ne vždy bylo jednoduché nalézt mezi zeměmi kompromis. Téma migrace až do teď působí jako jedna z hlavních štěpících linií nejen uvnitř politického systému EU, ale i uvnitř politických systémů jejích jednotlivých členských států.

Pozastavení klesajícího počtu příchozích ukazuje zpráva Evropského úřadu pro azylovou podporu, která v březnu 2019 odhalila až 20-procentní nárůst žádostí o azyl oproti březnu předchozího roku. Analýza německé zpravodajské společnosti Funke Mediengruppe dále například poukazuje na nárůst žadatelů přicházejících z krizí postižených částí Venezuely – analýza ukazuje nárůst o více než 120 procent za období leden-duben oproti prvnímu čtvrtletí roku 2018. V případě Kolumbie se dokonce jedná o více než 150-procentní nárůst příchozích oproti loňsku.

Podle slov ředitele Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž se bude Evropská unie s migračními výzvami potýkat ještě dlouhé roky. EU tak nadále zůstává pod silným tlakem nově příchozích, kteří na pevnině žádají o azyl. Řešením by podle ředitele Frontexu Leggeriho bylo zahájení efektivního dialogu s představiteli zemí, odkud žadatelé přicházejí.