Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rozbroje v NATO: Bílý dům zvažují sankce proti Turecku, kvůli ruským raketám S-400

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: NATO

Americká vláda zvažuje zavedení sankcí proti Turecku, pokud se Ankara rozhodne dokončit nákup ruského protiraketového systému S-400. Napsala to dnes agentura Bloomberg, která se odvolává na osoby obeznámené s rozhodováním Bílého domu. Turecko systém v hodnotě 2,5 miliardy dolarů už zakoupilo, dodávka má začít v červenci.

Spojené státy a NATO, jehož členem je i Turecko, nákup tvrdě kritizují. Ruské rakety země-vzduch jsou podle Washingtonu pro západní armády ohrožením a se zbraňovými systémy NATO nejsou kompatibilní.

Bílý dům už dřív Ankaru varoval, že nákupem riskuje své členství v NATO. Může být zrušen jak kontrakt na dodávku stovky nejnovějších amerických stíhaček F-35, tak i výroba jejich komponentů v Turecku.

O sankcích proti Turecku, jejichž nejrazantnější varianta by tureckou ekonomiku těžce poškodila, jednají činitelé americké Národní bezpečnostní rady (NSC) a ministerstva financí a zahraničí, uvedla agentura Bloomberg. Každá ze zvažovaných možností počítá s odvoláním dodávky letadel F-35.

Největší podporu mají sankce postihující několik klíčových firem tureckého obranného sektoru, které by nemohly využívat americké součástky a nesměly by svou produkci uplatnit na americkém trhu. Sankce by mohly být zavedeny už v červenci, prezident Donald Trump ale nechce rozhodnutí potvrdit před summitem největších ekonomik světa G20, který se koncem června sejde v Japonsku, napsala agentura. Tam se zřejmě šéf Bílého domu sejde s tureckým vůdcem Recepem Tayyipem Erdoganem.

Témata:  rakety S-400 USA Turecko NATO (Severoatlantická aliance)

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.