Uprchlíci v Německu jsou schopni najít si práci, jedná se ale jen o dočasně a špatně placené pozice, namísto toho, aby se skutečně integrovali do pracovního trhu. Tvrdí to studie německého think-tanku Berlin Institute.
Institut zjistil, že zhruba 95 000 uprchlíků z osmi nejvýznamnějších zemí původu - Afghánistánu, Eritreji, Íránu, Iráku, Nigérie, Pákistánu, Somálska a Sýrie - našlo práci mezi únorem 2018 a lednem 2019. Zhruba jedna třetina z nich je z nich byla zaměstnána v pojistitelných pracovních pozicích.
Zbytek byl zaměstnán ve službách nebo jako dočasní pracovníci. Zpráva zjistila, že i když jen jedna šestina uprchlíků pracovala doma jako netrénovaní asistenti, téměř polovina tak činila v Německu.
Podle výzkumníků má na tom významný podíl totální nepřipravenost některých migrantů, kteří přišli do Německa. Jedna čtvrtina těch, kteří byli vyzpovídáni, nikdy nechodila do školy nebo dokončila základní školu. Neznalost němčiny je problém i pro ty s větším vzděláním.
Značnou překážku ale představuje i německá byrokracie a pracovní zákony Německa, které nejsou nastaveny tak, aby řešily současnou situaci. Většina uprchlíků byla ve věku 18-24 let a tedy ideální kandidáti na odbornou přípravu. To však vyžaduje čas a zdroje, které migranti nemají a proto, aby rychle poslali peníze svým rodinám či splatili své závazky překupníkům, sáhnou po nejbližší práci, ačkoliv je nekvalitní.
Jiným problémem je nejistota ohledně statusu uprchlíka, což představuje překážky pro zaměstnavatele, aby migranty zaměstnávali. Think-tank též kritizuje omezení jazykových kurzů pro uprchlíky a žádá, aby se dostávaly všem.
Think-tank doporučuje, aby Německo uznalo kvalifikace, které někteří uprchlíci získali v jejich domovských zemích. Přiznává však, že toho lze dosáhnout s obtížemi, protože jiné země nekladou takový důraz na formální kvalifikace jako Německo, takže korespondující certifikáty nemusí existovat.
Podle statistik Spolkového úřadu pro zaměstnanost v roce 2018 bylo zaměstnáno 35% těch, co do Německa dorazili v roce 2015. V roce 2017 to bylo 20%.
Dle úřadu v roce 2017 uprchlíci zaměstnaní na plný úvazek měli měsíční výplatu ve výši 1 600 eur (skoro 41 000 korun), což je 55% průměrného měsíčního výdělku pracovníků na plný úvazek v Německu. Ti uprchlíci, kteří pracovali na částečný úvazek získávali méně než 1 000 eur (25 622 korun).
Na konci roku 2018 bylo v Německu 1,6 milionu uprchlíků, podle zprávy OSN. Více jak polovina je ze Sýrie. Druhou nejpočetnější skupinou jsou uprchlíci z Iráku (136 000) a Afghánistánu 126 000.
Témata: uprchlíci, zaměstnání, Německo
Související
22. srpna 2024 10:08
16. srpna 2024 14:03
14. srpna 2024 13:07
14. května 2024 16:37
13. května 2024 16:44
15. dubna 2024 15:01
