reklama

Parlamentní shromáždění odňalo Rusku právo hlasovat v roce 2014 po anexi ukrajinského Krymu. Server Deutsche Welle v této souvislosti uvedl, že Moskva v případě neobnovení hlasovacích práv hrozila odchodem z Rady Evropy (RE).

Důvodem k nynějšímu rozhodnutí rady byla také obava o stav lidských práv v Rusku. Odchod Ruska z RE by totiž znamenal, že se Rusové nebudou moci obracet na Evropský soud pro lidská práva (ESLP) coby poslední instanci, kde mohou napadnout rozhodnutí ruské justice.

Ve středu se ukrajinská delegace dočasně vrátí do sálu, kde chce společně s Gruzií proti rozhodnutí obnovit hlasovací práva Rusku podat odvolání. Bude požadovat, aby Rusové v této organizaci byli zbaveni všech pravomocí a práv zastávat výkonné funkce ve výborech. Poté už se Ukrajina jednání PACE účastnit nebude.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na znovuudělení hlasovacího práva Rusku uvedl, že tohoto kroku lituje. "Škoda, že nás naši evropští partneři neposlechli a rozhodli se jednat jinak," napsal prezident na svém facebooku s tím, že o záležitosti předem diskutoval s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Delegáti těchto dvou zemí však až na výjimky navrácení hlasovacích práv Rusku podpořili.

Ukrajinská delegace v PACE se podle jejího šéfa Volodymyra Arjeva vrátí do Kyjeva, kde požádá parlament, aby se stažením z tohoto orgánu vyslovil souhlas a vydal k němu usnesení.

Loading...

0 komentářů Napište svůj názor

reklama