Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vojenský úder na Írán: Tomahawky nestačí. Jaké zbraně by USA nasadily?

Northrop Grumman B-2 Spirit, americký víceúčelový strategický bombardér, využívající technologii stealth, díky které může snadno pronikat i nad velmi dobře střežená území. Konstrukce je převážně z uhlíkových kompozitů a je velmi náročná na údržbu. Letoun se ale díky ní omezuje na minimum množství vyzářených či odražených zvukových, infračervených, optických i radarových signálů.
Northrop Grumman B-2 Spirit, americký víceúčelový strategický bombardér, využívající technologii stealth, díky které může snadno pronikat i nad velmi dobře střežená území. Konstrukce je převážně z uhlíkových kompozitů a je velmi náročná na údržbu. Letoun se ale díky ní omezuje na minimum množství vyzářených či odražených zvukových, infračervených, optických i radarových signálů.
Foto: U.S. Air Force

Detaily potenciálního amerického útoku na Írán nejsou z pochopitelných bezpečnostních důvodů dostupné, konstatuje Kris Osborn v komentáři pro server National Interest. Vojenský publicista a bývalý pracovník Pentagonu dodává, že výhlídka jistého omezeného úderu ovšem vyvolává otázku, jaké zbraně a technika by se pro takovou misi hodily.

Tomahawky nepostačí

Osborn se ptá, zdali by útočily z lodí a ponorek odpalované střely Tomahawk, nebo spíše stealth letouny jako B-2 a F-35. Střely Tomahawk které, jsou považovány za prvotní zbraň, mají mnoho unikátních výhod, konstatuje bývalý pracovník Pentagonu. Vysvětluje, že s doletem okolo 1400 kilometrů mohou útočit z bezpečné dálky, jsou extrémně přesné a efektivní proti stacionárním cílům jako velící stanoviště, odpaliště raket a protivzdušné systémy.

Stávající Tomahawky verze Block IV využívají GPS navádění a obousměrný datalink, tudíž dokážou měnit dráhu letu - pokud se objeví nové informace - a navíc mají, podobně jako drony, senzory umožňující sledovat cíl ze vzduchu, což zvyšuje míru jejich přesnosti, podotýká publicista. Připomíná, že tyto střely byly v posledních letech v hojném počtu využívány při prvotních úderech na Libyi, Sýrii a Irák.

"Tomahawk může být odpálen z námořních křižníků, torpédoborců ba dokonce útočných ponorek pod hladinou," pokračuje Osborn. Dodává, že americké námořnictvo sice má zbraně, kterými může zničit menší útočící íránské lodě, ale Tomahawky s dlouhým doletem mohou být odpáleny ze vzdálenosti, která nevystaví americké lodě či ponorky nebezpečí nepřátelské odvety.

Střely Tomahawk vyvinuté během studené války s cílem čelit sovětské protivzdušné obraně dokážou v nízké výšce kopírovat terén a vyhnout se tak nepřátelským radarům, vysvětluje Osborn. Doplňuje, že verze Tomahawku schopného útočit i na pohybující se cíle je sice ve vývoji, ale zatím není nasazení schopná, a tak by spolu s těmito střelami bylo zřejmě nezbytné nasadit i letouny, které by sledovaly a ničily mobilní prvky íránského protivzdušného systému.

Úkol pro letouny stealth

Pokud jde o letecké útoky, americké letectvo a Pentagon dlouho zmiňují stealth letouny páté generace jako F-35 a F-22 konstruované pro mise ve vysoce nebezpečném prostředí, kde USA nemusí mít jasnou vzdušnou převahu, poukazuje někdejší pracovník amerického ministerstva obrany. Deklaruje, že pokud má Írán mobilní prvky protivzdušné obrany a jiné obtížně dosažitelné cíle, útočit by měly právě stealth letouny.

"Nyní operačního nasazení schopný F-35, který již podnikl útoky v Afghánistánu, může přinést nové argumenty ve prospěch jistého leteckého úderu," píše Osborn. Tvrdí, že s ohledem na absenci pokročilé, moderní protivzdušné obrany a stealth letounů v íránské výzbroji, může právě F-35 vést spolu s Tomahawky úder na íránskou protivzdušnou obranu, na kterou - vedle velících center - americké vojenské údery zpravidla míří jako první.

Podobný úder byl veden v roce 2003 v rámci operace Irácká svoboda a měl připravit Irák o schopnost jakkoliv se bránit vzdušným útokům, vysvětluje publicista. Připouští, že americké palubní letouny F-18 či klasické F-15 by mohly v takové misi uspět, ale soudí, že úvodní úder na Írán by tyto letouny čtvrté generace nevedly, jelikož o íránské protivzdušné obraně nemáme veškeré detaily.

V roce 2015 například ruská tisková agentura TASS oznámila prodej protivzdušného systému S-300 Íránu a ačkoliv není jasné, nakolik je udržovaný a modernizovaný, pokud se tato zbraň spolu s dalším ruským systémem S-400 skutečně v íránském arzenálu nachází, může jít o značnou hrozbu, konstatuje Osborn. Podotýká, že tyto moderní protivzdušné systémy jsou digitálně řízené, dokážou využívat různé frekvence a ničit cíle ve velké dálce.     

Bombardér B-2, který USA nasadily v Iráku a Afghánistánu, může nejen létat ve vysoké výšce a útočit přesně na cíle z bezpečné vzdálenosti, ale díky svým vlastnostem stealth se navíc může zcela vyhnout odhalení, připomíná bývalý muž z Pentagonu. Poukazuje, že F-35 zase může využít své senzory, které pilotovi rychle poskytují ucelený obraz o objevujících se a pohybujících se cílech.    

Elektrooptický naváděcí systém a další senzory F-35 mají další dosah než u letounů čtvrté generace, uvádí Osborn. Zdůrazňuje, že F-35 je určen k vyhledávání a ničení cílů, aniž by jej nepřítel vůbec zachytil, a tak je více chráněný před nepřátelskou palbou, zatímco může nést extrémně přesné bomby JDAM naváděné za pomoci GPS.

"Jakýkoliv druh útoku nebo série koordinovaných úderů bude pochopitelně záviset na kvalitě zpravodajských informací," nastiňuje publicista. Konstatuje, že k jasné identifikaci cílů nezbytné pro nasazení bombardérů B-2 či střel Tomahawk by byly potřeba podrobné záběry z vysoko operujících dronů či družic. K vytipování a následnému ničení mobilních cílů však budou nutné jiné prostředky, například níže letící drony či letouny páté generace.

Témata:  Írán USA F-35 Joint Strike Fighter

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.