V pondělí předseda ruské sněmovny Vjačeslav Volodin pohrozil, že Moskva by mohla odpovědět zákazem dovozu gruzínských vín a minerálek, jakož i omezením peněžních převodů mezi oběma státy, které loni dosáhly výše 641 milionů dolarů (asi 14,6 miliard Kč).
Již dříve Putin v reakci na protiruské demonstrace v Tbilisi zakázal přímé lety mezi oběma státy. Zákaz vstoupil v platnost toto pondělí.
"Tato rezoluce (nabádající k sankcím) bude co nejrychleji projednána ve vládě. Po pečlivém a všestranném posouzení s podnikatelskými kruhy a experty, s ministerstvy a úřady budou vypracovány příslušné návrhy ohledně uplatnění zvláštních hospodářských opatření a tyto návrhy budou předány prezidentovi," řekl Alexandr Siněnko, asistent zástupce kabinetu ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu.
Rezoluci odsuzující neustávající "protiruské provokace" v Gruzii a žádající o uvalení sankcí, přijala duma jednomyslně: pro bylo 416 poslanců, žádný nebyl proti, ani se nezdržel. "Otevřené výpady radikálních sil v této zemi dále zhoršují rusko-gruzínské vztahy," praví se v dokumentu.
Mluvčí Kremlu nicméně uvedl, že o zavedení sankcí proti Gruzii se ještě nerozhodlo."Vidíte, jak tvrdá je reakce ruských zákonodárců, přičemž toto stanovisko přijali na pozadí bezprecedentního chování gruzínského moderátora. Ale rozhodnutí, jak víte, přijímá vláda a nakonec prezident. A rozhodnutí ještě přijato nebylo," řekl Dmitrij Peskov v odpovědi na dotazy novinářů, zda lze zavedením sankcí proti sousední zemi reagovat na vyjádření televizního moderátora a ne státního představitele. Mluvčí podle listu Vedomosti objasnil, že ruská strana považuje moderátorovo spílání ruskému prezidentovi za důsledek shovívavosti gruzínských úřadů vůči provokatérům, rozněcujícím protiruskou hysterii.
Nepokoje v Tbilisi vyvolala minulý měsíc návštěva ruských poslanců, z nichž jeden usedl do křesla předsedy gruzínského parlamentu. To si opozice vyložila jako provokaci. Dav demonstrantů se pokusil vtrhnout do sídla parlamentu, policie k jejich rozehnání použila slzný plyn, vodní děla i gumové projektily. Média referovala o 240 zraněných a třech stovkách zatčených.
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová později označila Rusko za "nepřítele a okupanta" a naznačila, že v pozadí protestů stojí ruská "pátá kolona". Naopak Moskva kritizovala "radikální gruzínské politiky" za to, co označila za "protiruskou provokaci".
Vztahy mezi oběma státy jsou napjaté od krátké rusko-gruzínské války v srpnu 2008, po které Moskva uznala nezávislost dvou gruzínských separatistických provincií, Abcházie a Jižní Osetie, kde má vojenské posádky. Gruzínci to označují za okupaci.
