Situace v Gruzii připomíná ukrajinskou revoluci z roku 2014. Opozice kritizuje vládu, že chce kapitulovat

Situace v Gruzii začíná stále zřetelněji připomínat události na Ukrajině v období přelomu let 2013 a 2014. V této bývalé postsovětské republice se vláda čím dál autoritářštěji odklání od hodnot Evropské unie, a naopak posiluje své vazby na Moskvu. Mezitím zemí zmítají masové protesty, jejichž účastníci volají po změně režimu. Odpovědí jsou tvrdé zásahy pořádkové policie, během nichž dochází k násilnému potlačování demonstrací a zatýkání mladých protestujících. Tuto znepokojivou paralelu popsal například americký list The New York Times.

Ukrajina, Gruzie a Moldavsko sdílejí několik klíčových společných rysů. Nacházejí se na samé hranici Evropské unie a dlouhodobě usilují o členství v této organizaci, přestože jejich geografická poloha je pevně spjata s bývalou sovětskou sférou vlivu. Vstup těchto zemí do západních struktur přímo naráží na strategické zájmy Moskvy, která se snaží udržet svůj vliv v regionu. Všechny tři země jsou v současnosti vystaveny ruské agresi. Nejdrastičtější podobu má situace na Ukrajině, která je částečně okupována, zatímco ruští vojáci jsou rovněž přítomni v moldavském Podněstří a gruzínských oblastech Abcházie.

Gruzínci dnes s rostoucí obavou sledují, jak se vývoj v jejich zemi začíná podobat ukrajinské revoluci z roku 2014. Ta tehdy sice přerušila vazby Kyjeva na Moskvu, avšak zároveň přivedla zemi do ničivé války. „Současná vláda se pokouší vrátit Gruzii do ruské sféry vlivu, navzdory vůli občanů, kteří směřovali na Západ – což dříve působilo jako téměř nevyhnutelný proces,“ uvedla historička Cristina Florea z Cornellovy univerzity. „Je to tichá, plíživá paralela s tím, co se odehrálo na Ukrajině. A je to nesmírně znepokojivé,“ dodala.

Lazare Maglakelidze, dvacetiletý student a účastník protestů, popsal dramatické okamžiky svého zadržení. Muži v černých, neoznačených uniformách ho podle jeho slov odvlekli do bílé dodávky, kde ho brutálně zbili. „Na Ukrajině vidíme lidi, kteří bojují za svou důstojnost a zasvěcují své životy nejvyšším vznešeným pojmům, jaké si kdo dokáže představit. Ano, je tu riziko postavit se Rusku. Ale je lepší zemřít v boji, zemřít důstojně než žít ubohý, nedůstojný, nesvatý život,“ vyjádřil své odhodlání Maglakelidze.

Nedávné průzkumy odhalily, že až 82 % obyvatel Gruzie si přeje, aby jejich země vstoupila do Evropské unie. Tento cíl je dokonce zakotven v gruzínské ústavě spolu s ambicí stát se členem NATO. Navzdory této široké podpoře však gruzínská vláda vedená stranou Gruzínský sen vyvolala vlnu rozhořčení, když se od cíle vstupu do EU distancovala. Rozhodnutí vlády přimělo mnoho obyvatel k pobouřeným reakcím a otevřeným protestům.

Gruzínci zaplnili ulice už před více než deseti dny poté, co nově zvolená vláda rozhodla odložit přístupové rozhovory s Evropskou unií. Tento krok premiéra Irakliho Kobachidzeho přišel v reakci na rezoluci Evropského parlamentu, která označila nedávné volby v zemi za nesvobodné a nespravedlivé.

„Zahájení přístupových rozhovorů bude vyřazeno z programu Gruzie a země odmítne rozpočtové dotace EU do konce roku 2028, kdy bude dostatečně ekonomicky připravena na zahájení jednání o členství v roce 2030,“ prohlásil premiér Irakli Kobachidze podle serveru Politico.

Ve svém projevu také ostře kritizoval Evropskou unii a obvinil ji z nátlaku. „Cílem rozhodnutí gruzínské vlády je ukázat evropským politikům a byrokratům, zcela zbaveným evropských hodnot, že vydírání není způsob, jak řešit Gruzii, ale respekt. Jsme hrdý národ se sebeúctou a bohatou historií, proto je kategoricky nepřijatelné považovat integraci do EU za akt milosrdenství,“ dodal Kobachidze.

Vláda vedená stranou Gruzínský sen se k narůstajícímu problému staví prostřednictvím tvrdých opatření, násilí a zákazů. „Tyto nedávné protesty nám ukázaly, jak je důležité jednat rychle, a to jak v oblasti regulace pyrotechniky, tak v oblasti zákazu převleků na veřejných shromážděních,“ uvedl předseda parlamentu Šalva Papuašvili, člen vládnoucí strany, podle serveru RFE/RL.

Protestující nasazovali pyrotechniku jako prostředek odporu proti pořádkovým policistům, přičemž někteří ji využívali k obraně před vodními děly. „Zákaz nošení masek nepřímo omezuje svobodu shromažďování. Trestají lidi za to, že nosí plynové masky a nedýchají plyn, který vypouštějí,“ uvedl Saba Brachveli, právník gruzínské Nadace občanské společnosti.

Opoziční strany ostře kritizují vládu Gruzínského snu za to, že podle nich přistoupila na tzv. ruský plán, což podle jejich názoru ohrožuje evropskou budoucnost země. „Náš postoj je zcela jasný: chceme jako země přežít. Sousedy si bohužel nevybíráte. A my máme denně existenční bezpečnostní hrozby ze strany Ruska,“ připustil vládní poslanec Levan Machašvili, který tím nepřímo obhajoval směřování vlády.

Vláda vyzývá k obezřetnosti ve svém přístupu k zahraniční politice. „Řešením je pragmatická zahraniční politika, která pokračuje směrem k Evropě, ale opatrně, aby si Rusko neznepřátelila. Řada požadavků, které evropští představitelé vznesli, by mohla vyvolat konfrontaci s Ruskem nebo by mohla být pro Gruzínce nesmírně škodlivá,“ uvedl poslanec Machašvili. Opozice však tento přístup považuje za příliš podřízený zájmům Moskvy a varuje, že takové jednání by mohlo oslabit důvěru občanů v evropskou integraci.

Témata:  Gruzie