"Česko patří s ostatními visagrádskými státy Polskem, Maďarskem a Slovenskem k rozhodným odpůrcům přerozdělování žadatelů o azyl v Evropské unii," uvedl Focus.
Magazín zároveň poznamenal, že kvůli svému postoji a nízkému počtu udělených azylů kritizují Českou republiku organizace pomáhající běžencům. V Evropské unii ale v současné době neexistuje žádný společný postoj k přerozdělování azylantů.
Ve svém textu Focus porovnává pouze statistiky mezi Českem a Německem. Jako příklad nepoměru zmiňuje to, že v Německu podle spolkového ministra vnitra požádalo v roce 2018 o azyl 185.853 lidí, z čehož necelých 162.000 byly takzvané prvožádosti, v Česku pak bylo 1701 zájemců o azyl, což je podle magazínu nejvíce od roku 2007.
V přepočtu na vydané azylové žádosti bez dalších kladně vyřízených souhlasů s doplňkovou ochranou vyplývá ze statistiky Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF), že Německo loni udělilo azyl v 19,1 procentech rozhodovaných případů.
Rozdíl je také ve složení žadatelů o azyl. V Česku o ochranu usilují především Ukrajinci, Gruzínci, Kubánci, Arméni, Vietnamci a Uzbekové, v Německu nejvíce žádostí podávají Syřané, Afghánci a Iráčané.
