Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ukrajina chystá novou "zbraň" pro Krym a Donbas, Rusko se tomu směje

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie
Foto: mil.in.ua

Nové ukrajinské vedení chce vytvořit ruskojazyčný televizní kanál, který by měl na východě země oslovit Ukrajince hovořící rusky a nakloněné Moskvě. Novinářům to v Kyjevě řekl pracovník kanceláře nově zvoleného prezidenta Volodymyra Zelenského. Rusko plán označilo za nesmyslný.

Podle vicekancléře Kyryla Tymošenka Ukrajina v ruskojazyčném Donbasu prakticky prohrála informační válku, v níž soupeřila s Moskvou o smýšlení obyvatel východu země a okupovaného Krymu. "Pořád je ale šance to zvrátit. Zabýváme se možností spustit ruskojazyčný kanál, který by byl dostupný pro lidi hovořící rusky po celém světě," řekl Tymošenko. Kanál by řídil stát, ale jeho obsah by tvořily příspěvky komerčních ukrajinských televizí, uvedl vicekancléř.

Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové je plán Kyjeva nesmyslný. "Vyhazují peníze na oslovení ruskojazyčné veřejnosti po celém světě, zatímco u sebe doma v souladu s novým zákonem o jazyce užívání ruštiny omezují," napsala mluvčí na facebooku.

Sporný jazykový zákon přijal ukrajinský parlament letos v dubnu. Právní norma potvrzuje ukrajinštinu jako jediný státní jazyk. Plynně ovládat ukrajinštinu musejí úřední osoby, povinné je užívání ukrajinštiny v armádě, policii, na školách a u soudů. Užívání ruštiny zákon nezakazuje, ukrajinština je ale privilegovaným jazykem veškeré veřejné komunikace.

Opozice a ruskojazyčné ukrajinské spolky označují zákon za diskriminační a Moskva proti němu ostře protestovala. Ruštinu na Ukrajině označuje za svůj rodný jazyk asi třetina populace a ruský jazyk používá kolem 70 procent ukrajinských médií.

Témata:  Ukrajina televize Rusko Krym

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.