Londýn - Už zítra, tedy ve čtvrtek 23. června, se uskuteční refrendum, které bude mít dopad na budoucnost Británie a EU. Právě pro unii může mít případný brexit zatím těžko odhadnutelné důsledky.
Průzkumy v posledních týdnech zaznamenaly několik výkyvů na obě strany, ale nyní ukazují zcela vyrovnanou situaci, snad jen s velice těsným náskokem pro Remain, tedy pro stoupence setrvání v unii.
Na kampaň vrhla stín vražda labouristické poslankyně Jo Coxové minulý týden, která otřásla Británií. Vrcholem dosavadních debat byla středeční diskuse v aréně ve Wembley před tisícovkami diváků. Obdobné politické debaty bývají v Británii vždy poměrně živé, ale zřídkakdy se v nich účastníci obviňují ze lži. Tentokrát se však výrazy "lži" a "lhář" objevovaly během celého večera a padaly především na hlavu stoupenců brexitu.
Z nich si nejlépe vedl bývalý londýnský starosta Boris Johnson známý svými rétorickými schopnostmi, který se dočkal ovací ve stoje, když na závěr řekl, že chce, aby se čtvrtek stal "dnem nezávislosti". Pro Remain se dnes, den před referendem, vyslovil levicový bulvár Daily Mirror. Je posledním z listů, které oznámily svou podporu, když o něco větší část deníků podpořila brexit.
Remain zdůrazňuje očekávané negativní ekonomické dopady brexitu, zatímco Leave tvrdí, že druhá strana nemá recept na omezení přistěhovalectví, především z EU a především z postkomunistických zemí. Řada Britů je pro brexit, protože jsou přesvědčeni, že jim lidé z východní Evropy berou práci, především tu hůř placenou, zatěžují veřejné služby a kvůli nim roste cena bydlení.
Pokud by ve čtvrtek zvítězil brexit, předpokládá se, že by poměrně rychle musel odstoupit premiér Cameron, který celé referendum kvůli sporům ve vlastní straně vyhlásil. Cameron dnes v rozhlase řekl, že to nemá v úmyslu. Všeobecně se ale předpokládá, že by se dlouho neudržel, i když by asi neodstoupil hned, aby dál neoslabil trhy a kurz libry. Pokud by Británie v EU zůstala, ale s jen velmi těsným výsledkem, byla by jeho pozice také vratká. Za takových okolností ho budou euroskeptičtí toryové tlačit k dalším požadavkům na Brusel, řekl ČTK britský politolog Simon Hix.
Referendum očekává se zatajeným dechem i "Brusel", tedy ostatní členské země a unijní instituce. Unie prochází těžkým obdobím i bez brexitu a odchod Británie by mohl hrozit její postupnou dezintegrací. Ale ani pro Británii by nebyl brexit bez rizika, protože by mohlo opět usilovat o samostatnost Skotsko. Otázkou také je, zda by vznikla hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou a zda by to neohrozilo křehký klid v Ulsteru.
Jak se bude hlasovat
Ve čtvrtek bude více než 41.000 volebních místností otevřeno od 08:00 do 23:00 SELČ a vydat se do nich může 46,5 milionu voličů. Tentokrát nejsou připraveny průzkumy u volebních místností a bude se čekat na postupné vyhlašování výsledků z 382 volebních středisek.
První by se měly objevovat v pátek po 02:00 SELČ a jasno by mělo být o tři či čtyři hodiny později. Šéfka volební komise Jenny Watsonová dnes řekla, že výsledek by měl být vyhlášen "v pátek zhruba o snídani".
Započítávat se budou pouze lístky s jasně zakřížkovaným políčkem "zůstat" nebo "odejít". Všechno ostatní - například víc než jeden křížek, křížek mimo rámeček nebo nevyplněný hlasovací lístek - se počítat nebude. Vítězí volba s větším počtem platných hlasovacích lístků.
Hlasovat mohou občané Británie, Irska a Společenství starší 18 let, kteří mají trvalé bydliště v Británii, a rovněž britští občané žijící v zahraničí, kteří se v posledních 15 letech nacházejí ve volebních registrech Velké Británie. Na rozdíl od parlamentních voleb mají v tomto případě volební právo i občané Gibraltaru.
Systém hlasování je podobný jako u parlamentních voleb. Registrovaným voličům se zašlou příslušné informace s adresami volebních místností. V den voleb obdrží na těchto místech lístek s otázkou referenda, potom odejdou za plentu, tužkou vyznačí na papíře svoji volbu a vhodí lístek do urny. Pro ty, kteří budou v daný den v zahraničí, třeba na dovolené, existuje i možnost hlasovat korespondenčně.
Přehled argumentů v hlavních tématech:
Náklady na členství:
odejít - Hrubé náklady na členství činí 350 milionů liber týdně, které budou při odchodu k dispozici pro jiné účely.
zůstat - Ekonomické výhody členství vysoce převáží náklady, jiné země přispívají do unie v přepočtu na osobu více, než Británie, v případě brexitu bude Británie stejně muset přispívat do EU, aby si udržela přístup na jednotný evropský trh.
Imigrace:
odejít - Jako člen EU nemůže Británie regulovat imigraci. Velký počet imigrantů zatěžuje veřejné služby. Vysoká imigrace má vliv na snížení mezd britských pracujících.
zůstat - Imigranti z EU odvádí na daních více, než dostávají na příspěvcích. Podle Cameronovy dohody s EU budou příspěvky v prvních čtyřech letech omezeny. I když Británie nebude v EU, bude muset akceptovat volný pohyb osob kvůli přístupu na jednotný evropský trh. Imigrace je dobrá pro ekonomiku.
Vzdělání a výzkum:
odejít - EU financuje pouhá tři procenta nákladů na vzdělání a výzkum v zemi. Británie bude moci investovat do vzdělání peníze z ušetřených poplatků za členství. Británie si stanoví vlastní imigrační politiku, která upřednostní vědce a absolventy.
zůstat - Britské univerzity dostávají z EU miliony liber na financování výzkumných projektů, mnoho špičkových vědců v Británii sem přišlo odjinud z Evropy s pomocí evropských grantů, program Erasmus umožňuje britským studentům studium v zahraničí.
Diplomacie a obrana:
odejít - Členství v NATO a Bezpečnostní radě OSN jsou pro britskou obranu důležitější než EU. EU zasahuje svými obrannými opatřeními do britských záležitostí a chce zřídit vlastní armádu. Británie by měla na světové scéně větší vliv jako zcela nezávislá země.
zůstat - Británie potřebuje zůstat v EU, aby se mohla podílet na velkých rozhodnutích, nikoliv zůstat stranou. Odchod z Británie by oslabil její vliv na světové scéně. Úsilí v rámci EU o společné zvládání hrozeb napomáhá bezpečnější Británii.
Obchod a ekonomika:
odejít - Britské firmy budou zbaveny břemena evropských regulací. Obchod se zeměmi EU bude pokračovat, protože Británie z nich více dováží než do nich vyváží. Británie si bude moci vyjednat vlastní smlouvy s jednotlivými státy.
zůstat - Brexit způsobí ekonomický šok a zpomalí růst. V podílu vývozu je Británie závislejší na zbytku EU, než je EU na ní. Británie bude muset stejně aplikovat pravidla EU, aby si udržela přístup na jednotný evropský trh.
Do kampaní se zapojili nejen britští i světoví politici, ale i celebrity
Pro brexit: Steve Hilton, poradce premiéra Davida Camerona: "Británie by měla opustit EU, protože členství v tomto bloku dusí inovace, volnou soutěž i demokracii." Michael Caine, herec: "Pokud nedojde k výrazným změnám ve fungování unie, tak bychom měli vystoupit. Nemohou vám diktovat tisíce anonymních úředníků."
Marine Le Penová, šéfka francouzské krajně pravicové Národní fronty: "Odchod Británie z Evropské unie by ukázal, že je možné žít i mimo unii. Chci, aby každý člověk mohl říct, co si o tom myslí. Doufám, že i Francouzi budou brzy mít stejnou možnost." Nigel Farage, šéf Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP): "Odchod z Evropské unie je jediný způsob, jak získat zpět národní sebevědomí."
Proti brexitu: David Cameron, premiér: "V reformované EU bude Velká Británie bezpečnější, silnější a bude se jí lépe dařit." Jeremy Corbyn, šéf opoziční Labouristické strany: "Labouristická strana je přesvědčena, že EU představuje životně důležitý rámec pro evropský obchod a také pro spolupráci ve 21. století. Hlasování pro setrvání v unii je v nejlepším zájmu Britů."
Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise: "Odchod Británie z Evropské unie by měl závažné dopady na další spolupráci mezi unijními státy."
Barack Obama, americký prezident: "Spolupráce - od sdílení informací tajných služeb a boje s terorismem až po dohody umožňující ekonomický růst a tvorbu pracovních míst - bude efektivnější, pokud bude probíhat napříč celou Evropou. V dnešní době musí přátelé a spojenci držet při sobě. Setrvání Británie v unii je v hlubokém zájmu USA."
Jeremy Clarkson, moderátor: "Nebylo by lepší zůstat a pokusit se, aby ta zatracená věc pořádně fungovala? Aby vznikly Spojené státy evropské, které budou fungovat stejně jako Spojené státy americké? S jednou armádou, s jednou měnou a spojené pod stejnými hodnotami?" Stephen Hawking, vědec: "Brexit by byl pro britskou vědu pohromou."
Dva bývalí šéfové britských tajných služeb: "Britské hlasování pro odchod z EU by mohlo učinit Británii zranitelnější vůči teroristickým útokům a také destabilizovat evropský kontinent." Výzvu Britům, aby zůstali v EU, adresovalo i třicet českých osobností včetně fotbalisty Petra Čecha, modelky Evy Herzigové nebo sportovkyně Věry Čáslavské.
Témata: Brexit, Velká Británie
Související
22. července 2022 19:22
15. července 2022 14:08
8. července 2022 14:51
22. června 2022 12:59
13. června 2022 21:48
26. prosince 2021 20:40