Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lavrov dnes hovořil s tureckým protějškem. Oznámili obnovení skupiny pro boj s terorismem

Sergej Lavrov
Sergej Lavrov
Foto: mid.ru

Moskva - Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov se dnes v Soči setkal se svým tureckým protějškem Mevlütem Çavasogluem. Ministři poté oznámili, že byla obnovena činnost společné pracovní skupiny pro boj proti terorismu a že Moskva také očekává kontakty mezi představiteli armád obou zemí.

Ministři se sešli poprvé od rozhodnutí svých prezidentů obnovit vzájemné vztahy, pošramocené loňským sestřelením ruského bombardéru Su-24.

"Naše spolupráce v boji s terorismem nepochybně získává zvláštní aktuálnost," řekl Lavrov v narážce na úterní teroristický útok na istanbulské letiště. Připomněl, že kvůli sestřelení ruského letadla byla zmrazena po sedm měsíců i práce rusko-turecké pracovní skupiny, tvořené diplomaty a zástupci tajných služeb. Nyní se oba ministři ji rozhodli operativně obnovit.

Zdroj: YouTube

Ministr předpokládá i obnovení styků mezi armádami obou zemí, a to tím spíše, že ruské vojenské letectvo působí na pozvání Damašku v Sýrii a Turecko je členem koalice, vedené USA.

V rámci dialogu mezi oběma státy lze podle Lavrova posuzovat i nejsložitější otázky, a to včetně úkolu přerušit doplňování sil teroristů v Sýrii ze zahraničí a nepřipustit, aby turecké území bylo využíváno pro podporu teroristických organizací.

Témata:  Sergej Lavrov Turecko Rusko

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 13:43

Poslední dluh Jiřího Krampola (†87). Částka ještě není konečná, naznačují informace

S nepříjemnostmi se po červencové smrti Jiřího Krampola, s nímž se lidé v pátek naposledy rozloučili, potýkají lidé na poslední adrese, kde před odchodem na věčnost žil. Jde totiž i o peníze, přičemž řešení problému je zdánlivě v nedohlednu. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.