Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Večeře zemí NATO se účastní i Švédsko a Finsko

Summit NATO
Summit NATO
Foto: NATO

Varšava - Večeře šéfů států a vlád zemí Severoatlantické aliance se dnes večer ve Varšavě účastní také švédský premiér Stefan Löfven a finský prezident Sauli Niinistö.

Je to vůbec poprvé, kdy byli zástupci obou severských zemí přizváni, navíc rovnou k debatě o vztazích NATO a Ruska a dalších bezpečnostních otázkách současnosti.

"Máme s nimi velmi úzké partnerství, které dál prohlubujeme jak na Baltu, tak v našich operacích a misích," řekl novinářům generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Připomněl, že švédští a finští vojáci se často účastní různých cvičení společně se svými aliančními kolegy.

Výrazné ochlazení mezi Západem a Ruskou federací v důsledku ukrajinské krize navíc v minulých měsících oživilo v obou zemích debaty o možnosti vstupu do NATO. Švédové například nedávno neúspěšně pronásledovali údajné ruské ponorky ve svých pobřežních vodách.

K možnosti, že by se Finsko nebo Švédsko rozhodlo požádat o členství, se dnes nechtěl Stoltenberg vyjadřovat. Sbližování s aliancí by pro obě země znamenalo jednoznačně zhoršení vztahů s Ruskem. Kritické by to bylo především pro Finsko, které má se svým východním sousedem velmi dlouhou společnou hranici.

Témata:  NATO (Severoatlantická aliance)

Související

Aktuálně se děje

19. srpna 2025 17:49

Další viník smrti Matthewa Perryho uzavírá dohodu. Vyhne se soudu

V případu předloňské smrti populárního herce Matthewa Perryho nastává další zvrat. Žena, která je jednou z pětice obviněných, souhlasila s přiznáním viny. Informoval o tom web DW. Perry, jehož celosvětově proslavil sitcom Přátelé, zemřel předloni na podzim. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovo cynické a nechutné gesto. Jde o Nobelovku za mír

Šéf Bílého domu Donald Trump si přivlastňuje zásluhy za diplomatické průlomy, na nichž americká diplomacie pracovala klidně i celé roky. Skutečnost, že v této souvislosti kontaktoval norského ministra financí Jense Stoltenberga s žádostí o Nobelovu cenu míru, působí v kontextu podpory izraelské ofenzivy v Gaze, útoku na Írán a ignorování Ukrajiny jako cynické, a dokonce až nechutné gesto.