Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Švédsko má plán na vyhoštění uprchlíků, ale zřejmě neprojde

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Amnesty International

Stockholm – Švédská vláda chce, aby si ostatní státy Evropské unie rozdělily část uprchlíků, kteří v této severské zemi aktuálně pobývají. Požadavek hodlá přednést na právě zahájeném summitu EU. Švédsko je už předem smířeno s tím, že tento nápad asi neprojde. Informoval server The Local.

Švédský premiér Stefan Löfven napsal už loni v listopadu dopis, ve kterém Evropskou komisi požádal, aby byla část z rekordního počtu uprchlíků přicházejících do Švédska, distribuována do dalších zemí osmadvacítky.

Nicméně dohoda, o které mají dnes čelní představitelé EU v Bruselu jednat, by měla vyloučit možnost, že by byli žadatelé o azyl, kteří už v EU pobývají, v rámci dohody o přemisťováni jinam.

Podle švédského deníku Svenska Dagbladet Löfven už ve středu vedoucí představitele EU informoval o tom, že tato část dohody, která se do velké míry zaměřuje na roli Turecka a EU v otázce uprchlické krize, „není pro Švédsko optimální ".

Nicméně dodal, že jejímu uzavření nebude bránit, protože „nejdůležitější v tuto chvíli je zastavit pašování lidí do Evropy a přesunout se od nebezpečné a nekontrolované situace do takové, která bude bezpečná ".

Ve Švédku o azyl v roce 2015 požádalo asi 163 tisíc lidí. Už v listopadu Löfven uvedl, že jeho země nese „nepřiměřeně velkou odpovědnost v porovnání s ostatními zeměmi EU". Švédsko od té doby zpřísnilo pohraniční kontroly i azylová pravidla. Počet nově příchozích se zmenšil z 10 tisíc týdně v říjnu na 500 až 600 v posledních sedmi dnech.

Témata:  Švédsko uprchlíci Stefan Löfven

Aktuálně se děje

17. srpna 2026 21:52

Princ Harry se letos opět vrátí do Británie. A možná nejen jednou

Vévoda ze Sussexu princ Harry plánuje častější návraty do své rodné Británie. Podle informací webu Express z jeho blízkého okolí má v úmyslu cestovat do Spojeného království každé dva až tři měsíce. Toto rozhodnutí navazuje na nedávné soukromé setkání s králem Karlem III., které bylo vnímáno jako úspěšný krok k obnovení narušených rodinných vztahů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy