Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Další tah Islamského státu? Chemické zbraně, varuje expert britské armády

Oběti chemického útoku v Sýrii. Zabíjeli sarinem.
Oběti chemického útoku v Sýrii. Zabíjeli sarinem.
Foto: Reprofoto ČT

Ráno 16. března 1988 irácká bojová letadla a dělostřelectvo zasypaly kurdské město Halabadža v severním Iráku hořčičným plynem a smrtící nervovou látkou sarin, připomíná úvodem svého komentáře pro server Al Džazíra Hamish de Bretton-Gordon. Bývalý důstojník britské armády a expert na chemické zbraně v něm varoval, že ničivý arzenál by nyní ve větší míře mohla nasadit i organizace Islámský stát (IS).

Hitler, Saddám, Asad a IS

Expert uvádí, že toho dne zahynulo na 5 tisíc lidí, především žen a dětí, přičemž dalších 12 tisíc dalších zemřelo později. Stejná metoda, jen o 25 let později, byla využita 21. srpna 2013 při plynovém útoku na předměstí Damašku Ghúta, dodává Bretton-Gordon. Poukazuje, že v obou případech došlo nejprve ke konvenčnímu bombardování, které mělo rozbít okna a dostat lidi do sklepů, po němž následovaly smrtící chemické látky sarin a yperit.    

"Jelikož je plyn těžší než vzduch - a při absenci oken a dveří, které by ho zastavily - našel si své bezbranné a nechráněné oběti v podzemních sklepích a protivzdušných krytech," vysvětluje odborník. Doplňuje, že po těchto zločinech proti lidskosti následovalo opět konvenční bombardování, které mělo zakrýt důkazy.   

"Naštěstí, jak Adolf Hitler a Saddám Husajn nakonec zjistili, vždy se najdou přeživší plynových útoků s cílem vyhlazení - a spravedlnost nakonec zvítězí i v případě IS a těch představitelů syrského režimu odpovědných za Ghútu," deklaruje expert.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Bretton-Gordon uvádí, že 28 let po Halabdže se iráčtí Kurdové opět stali terčem chemického útoku ze strany svých utlačovatelů, v tomto případě pod praporem IS. Odborník tak poukazuje na fakt, že během posledních dvou týdnů pešmergové, bojující jednotky Kurdské regionální vlády v Iráku, čelili chemickému bombardování IS. Ačkoliv se jednalo o podomácku vyrobený prašný yperit, který nebyl tak toxický jako ten tekutý vyprodukovaný Saddámovým a syrským režimem, i tak mnoho lidí zabil a stovky dalších zranil, píše expert.   

IS údajně minulý rok opakovaně a v mnoha případech nasazoval hořčičný plyn proti pešmergům v oblasti Mosulské přehrady a také proti civilistům v severosyrském městě Marea, varuje Bretton-Gordon. Poukazuje též na zprávy, které o uplynulém víkendu dorazily z Iráku, hovořící o tom, že IS ve dvou případech nasadil yperit v Taze nedaleko Tikrítu, přičemž události si vyžádala jeden lidský život a na 600 zraněných.   

Expert připomíná, že pešmergové chemické útoky dobře znají a mnoho z nich zažilo nejen Halabdžu, ale též desítky dalších plynových úderů v rámci kampaně Anfal. "Nyní čelí této nejstrašnější zbrani znovu ze strany IS a mají jen malou, či žádnou ochranu," konstatuje Bretton-Gordon. Soudí, že ochrana a příslušné proškolení by nejen zachránily životy, ale zároveň by eliminovaly potenciál zbraně, u níž hrozí, že zvrátí poměr sil na bojišti ve prospěch IS, především pokud západní země nehodlají do oblasti vyslat pozemní vojska se zkušeností s protichemickým bojem.

Morbidně brilantní psychologická válka   

"Jsou to irácké kurdské jednotky pešmergů, kdo vede nejúpornější pozemní boje proti IS," připomíná odborník. Domnívá se, že pokud by v Iráku a Sýrii byly vyhlášeny bezletová zóna a tzv. bezpečné oblasti - podobné těm, které vyhlásila v roce 1991 Spojenými státy vedená koalice, aby zabránila Saddámovým jednotkám vyhlazovat Kurdy - zřejmě by se podařilo zatlačit vojska IS zpět k Mosulu a následně k Rakce. Podle Bretton-Gordona je totiž pravděpodobné, že bez bezletové zóny bychom v Evropě viděli miliony kurdských uprchlíků, jelikož se je Saddám chystal vyhladit a právě za tímto účelem zahájil v 80. letech tažení Anfal, jehož synonymem je právě chemický útok v Halabdže z roku 1988.

Odborník varuje, že právě strach z chemických zbraní umocňuje válečný teror. "Méně než 0,5% obětí během první světové války připadl na chemické zbraně, přesto se Velká válka stala synonymem jejich užití," vysvětluje Bretton-Gordon. Deklaruje, že současný konflikt v Sýrii a Iráku nabízí podobný obrázek: "IS rozvíjí morbidně brilantní psychologickou válku a chemické zbraně jsou tou nejvíce psychologickou zbraní proti všem nepřátelům."            

Jak IS ztrácí území a je zatlačován zpět do Rakky, použije podle experta každý prostředek, který má k dispozici, aby odvrátil porážku. Ve světle útoků z Tazy a Sindžáru tak chemické zbraně mohou být nasazeny znovu, předpovídá Bretton-Gordon.

"Pokud pešmerga a irácká armáda dokážou dobýt Mosul a vytlačit IS z Iráku, porážka této teroristické skupiny bude na dohled," soudí odborník. Konstatuje, že pak bude naše kolektivní odpovědnost, aby v regionu zavládla nějaká forma stability. V první řadě je však nutné připravit pozemní vojska na chemické útoky, přičemž Západ nesmí nechat Kurdy na holičkách a nechat je čelit další Halabdže, apeluje závěrem Bretton-Gordon.  

Témata:  chemické zbraně Islámský stát Irák

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2024 13:46

Británie je připravena na válku. Pokud Putin zaútočí na Evropu, budeme bojovat

Velká Británie je připravena okamžitě reagovat na případnou ruskou agresi proti dalším východoevropským zemím, uvedl podle CNN zástupce britského náčelníka generálního štábu Rob Magowan.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy