Brexit není právně závazný, upozorňují tisíce advokátů. Proti jsou také politici

Výsledky referenda hovoří jasně. Zhruba 52 procent občanů si přeje, aby Velká Británie vystoupila z Evropské unie a aby došlo k takzvanému brexitu. Zbytek Britů ale tuto možnost odmítá a miliony z nich se pokusily prosadit petici o novém referendu.

Žádost více než čtyř milionů Britů ale tamní vláda smetla ze stolu. "My, níže podepsaní, vyzýváme vládu Jejího Veličenstva k zavedení pravidla: Pokud volby „setrvat" i „opustit" dosáhnu podpory nižší než 60 procent na základě voličské účasti menší než 75 procent, má se konat nové referendum," stálo v petici. A reakce vlády? "Dle platné legislativy postačuje pro platnost referenda prostá většina hlasů a jakákoliv účast. Důvod k opakování referenda proto nemá legislativní oporu."

Premiér a vláda opakovaně podle oficiálního vyjádření uvedli, že takové referendum se může konat jen jednou za generaci, je jednorázové a jeho výsledky musí být respektovány. Nyní se prý musí Británie připravit na proces opuštění EU. S tím ostatně souhlasí i nynější ministryně vnitra Theresa Mayová, která ve středu převezme po Cameronovi funkci předsedy vlády.

Britové nevěděli, o čem hlasují

Problém přitom není v platnosti referenda, ale v jeho provedení. Sněmovna lordů totiž tvrdí, že Britové ve skutečnosti nevěděli, o čem hlasují. Labouristka Oona Kingová proto navrhuje, aby Británie o setrvání v EU hlasovala znovu ve chvíli, kdy budou jasné všechny podmínky brexitu. Takové referendum by prý dávalo smysl a naplňovalo by principy demokracie, píše list The Guardian.

Kingová také tvrdí, že referendum trpělo pochybnou kampaní zastánců brexitu. Lidé prý hlasovali pro vystoupení proto, že spousta Britů netušila, jaké následky budou výsledky referenda mít. "Odpovídali na otázku, zda chtějí odejít z EU, ne zda chtějí roztříštit Velkou Británii," uvedla.

Podle konzervativního člena Sněmovny lordů Malcolma Sinclaira bylo referendum jednoduše destruktivní, nové ale nepovažuje za reálné. Jedinou možností jsou proto prý volby, v nichž by musela zvítězit strana, která bude mít jako hlavní programovou náplň setrvání země v EU. Jelikož ale standardní volby proběhnou až v roce 2020, muselo by se jednat o předčasné volby.

Deník The Independent ale uvádí, že přesně taková strana v Británii působí. Liberální demokraté vedení Timem Farronem po referendu prohlásili, že v případě vítězství v příštích volbách udělají vše pro to, aby Británie v EU zůstala. Toto prohlášení jí ostatně zajistilo dosud nevídaný příliv nových členů.

Bouří se i advokáti

Proti výsledkům referenda je také více než tisíc britských advokátů, kteří sepsali Davidu Cameronovi dopis s tím, že brexit, resp. výsledek hlasování, není závazný. Referendum považují z hlediska práva za lidové hlasování, které má politiky nasměrovat, sama vláda ale musí zvážit, jestli se bude výsledkem řídit.

Podle advokátů jsou poslanci voleni proto, aby jednali podle svého nejlepšího úsudku a zajišťovali bezpečnost země a voličů, jak pro současné, tak pro příští generace. The Independent také uvádí, že parlament by se nakonec skutečně nemusel výsledky referenda řídit. 

Labouristický poslanec David Lammy totiž tvrdí, že ten, kdo vystřídá Davida Camerona na pozici premiéra, si bude muset zajistit souhlas parlamentu, než dojde ke skutečnému k brexitu. "S ohledem na zájmy svých voličů a národa budu hlasovat proti a vím, že mnoho mých kolegů sdílí stejný názor," uvedl Lammy.

Otázkou tak zůstává, jak se bude v přesvědčování parlamentu dařit Mayové. Ta je podle Camerona více než schopná, aby zemi poskytla potřebné silné vedení a těší jej, že premiérský úřad po něm převezme právě ona. 

Témata:  Brexit,  Velká Británie