Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Putin napomohl míru v Sýrii, teď je řada na Obamovi, říká analytik

Ruské bojové letectvo v Sýrii
Ruské bojové letectvo v Sýrii
Foto: mil.ru

Moskva/Washington - Ohledně důvodů stojících za ruským stažením jednotek ze Sýrie se objevilo velké množství teorií. Svou analýzou se situaci snaží objasnit i Ray McGovern, dlouholetý analytik CIA zabývající se Ruskem.

Krok k jednacímu stolu

Podle McGoverna vnímá svět ruské stažení ze Sýrie s nadějí, že se snahy o vyřešení syrského konfliktu přesunou k vyjednávacímu stolu.

McGovern připomíná, že ačkoliv Putin jasně uvedl, kolik jednotek v Sýrii zůstane, neupřesnil, k čemu tam budou sloužit. Je podle něj pravděpodobné, že budou pokračovat v útocích i přes vyjednané příměří. Jak také podotýká, je možné, že Rusko ponecháním jednotek posílá zprávu Turecku a Saúdské Arábii, aby do Sýrie nevstupovaly.

McGovern uvádí, že jde z Putinovy strany o další krok v plánu, který uvedl do chodu v září minulého roku, když do Sýrie vstoupil. Další postup ale podle něj záleží na americkém prezidentu Baracku Obamovi.

Co udělá Obama?

„Hodně bude záležet na tom, jestli bude Obama riskovat hněv svých „spojenců" - čili bohatých nákupčích zbraní, jako jsou Saúdská Arábie, Katar a Izrael, stejně jako i nepředvídatelné Turecko – opravdový spojenec z NATO, vyvinutím dostatečného tlaku na to, aby přestaly v Sýrii podporovat teroristy.

McGovern také vysvětluje, že ačkoliv vznik politického kompromisu – cíl, který Putin uvedl při vstupu do Sýrie – zatím zůstává komplikovaným problémem, ruské angažmá v Sýrii pomohlo situaci změnit a mírový proces tak urychlit.

Americký prezident Obama podle McGoverna dokázal zareagovat na změnu situace a přesvědčil Bílý dům včetně Johna Kerryho, ministra zahraničí, aby USA upustily od podmínky odchodu syrského prezidenta Bašára Asada, přizvaly Írán k jednání a zvýšily spolupráci s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, aby se předešlo vzájemným střetům v Sýrii.

Přijde kompromis?

Stažení ruských vojsk ze Sýrie by ale podle McGoverna mohlo také zvýšit tlak na Asada, který by následně mohl být ochotnější přijmout kompromis. Tomu podle něj nasvědčuje i fakt, že Asad údajně Putinovi v telefonickém rozhovoru sdělil, že je připraven začít jednání o Sýrii co nejdříve a že doufá v eventuální jednání mezi syrskou vládou a zástupci opozice pod dohledem OSN.

Putin svým krokem podle McGoverna vsází na to, že ostatní účastníci konfliktu, zejména Spojené státy, dokáží ovlivnit své spojence dostatečně na to, aby došlo k uklidnění situace a zastavení násilí. To by následně mohlo vést ke spolupráci proti Islámskému státu a Al Kajdě.

Putin zároveň neriskuje tolik, jelikož může případně jednotky do Sýrie opět vyslat. McGovern se ale nedomnívá, že k tomu dojde, pokud se pozornost teroristů neobrátí přímo na Rusko.

Témata:  Syrská krize ruské angažmá v Sýrii USA

Související

Aktuálně se děje

28. ledna 2026 5:00

Předpověď počasí na měsíc: Silné mrazy se v únoru vrátí

Meteorologové zveřejnili výhled počasí na nadcházející čtyři týdny, který pokrývá období do 22. února 2026. Podle aktuálních dat se očekává, že teplotní trend z ledna bude pokračovat i nadále, což znamená, že celé období by mělo být jako celek teplotně průměrné. Nejnižší noční teploty se budou nejčastěji pohybovat v rozmezí -1 až -5 °C, ovšem při vyjasnění nebo na sněhové pokrývce mohou klesnout i hlouběji. Denní maxima by měla dosahovat +1 až +5 °C.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Hodiny posledního soudu

Hodiny posledního soudu se posunuly. Svět je nejblíže ke globální katastrofě v celé historii

Symbolické hodiny posledního soudu (Doomsday Clock) se posunuly na 85 sekund do půlnoci, což je nejblíže ke globální katastrofě v celé jejich historii. Odborníci z organizace Bulletin of the Atomic Scientists, kterou po druhé světové válce založili vědci jako Albert Einstein nebo Robert Oppenheimer, varují před bezprecedentním nárůstem rizik. Lidstvo se podle nich ocitlo v bodě, kdy agresivní nacionalismus a selhání politických elit urychlují cestu k apokalypse způsobené jadernými zbraněmi, klimatickou krizí a nekontrolovanými technologiemi.