Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pustit uprchlíky do Evropy? Merkelová je znepokojena, trvá na dohodě EU s Tureckem

Angela Merkelová, německá kancléřka
Angela Merkelová, německá kancléřka
Foto: g7germany.de

Je zcela nepřijatelné, aby Turecko činilo kroky, které běžence vedou do slepé uličky, je přesvědčena německá kancléřka Angela Merkelová. Vyjádřila se tak dnes na tiskové konferenci v Berlíně k situaci na hranicích Turecka a Řecka, kam od pátku proudí tisíce uprchlíků po oznámení Ankary, že hranice jsou otevřené. Dohoda o migraci mezi Evropskou unií a Tureckem má být podle Merkelové nadále dodržována.

Šéfka německé vlády dle agentury Reuters ocenila pomoc, jakou Turecko milionům uprchlíků na svém území poskytuje, a poznamenala, že se situace "dramaticky vyvinula" v souvislosti s boji v syrské provincii Idlib, odkud od prosince k tureckým hranicím podle OSN utekl další milion Syřanů. "Turecký prezident se v této chvíli cítí nedostatečně podporován," míní Merkelová. Je podle ní ale zcela nepřijatelné, aby Ankara činila kroky na úkor uprchlíků, kteří jsou nyní vedeni k tomu, aby směřovali na hranice s Řeckem, kde se však ocitají ve slepé uličce.

"Zažíváme uprchlíky a migranty, kterým na turecké straně říkají, že cesta do EU je teď otevřená, což samozřejmě není. To vede tyto lidi, muže, ženy a děti do extrémně těžké situace a staví i Řecko před enormní výzvy," řekl dnes také mluvčí německé vlády Steffen Seibert.

"Německá vláda zůstává přesvědčená, že dohoda EU a Turecka je dobrá pro obě strany, že oběma stranám pomáhá a že má být dodržována," poznamenal dále. Stejně to vidí i Merkelová, která se na vzniku dohody výrazně podílela. Evropská unie se podle ní nyní musí zabývat tím, jak dosáhnout toho, aby v Idlibu nastal klid zbraní, a také tím, jestli může Turecku nabídnout další pomoc se zvládáním náporu uprchlíků.

Témata:  uprchlíci Angela Merkelová EU Recep Tayyip Erdogan Německo Syrská krize

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 13:43

Poslední dluh Jiřího Krampola (†87). Částka ještě není konečná, naznačují informace

S nepříjemnostmi se po červencové smrti Jiřího Krampola, s nímž se lidé v pátek naposledy rozloučili, potýkají lidé na poslední adrese, kde před odchodem na věčnost žil. Jde totiž i o peníze, přičemž řešení problému je zdánlivě v nedohlednu. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.