Paralyzované Turecko, šokovaná armáda. Co se bude v zemi dít dál?

Turecko paralyzováno

Analýza varuje, že pokus o převrat pro Turecko přišel ve velmi „nevhodnou chvíli. Za syrskou a iráckou hranicí rostou klíčové problémy spolu s tím, jak je Turecko zatahováno hlouběji do bojů o poražení Islámského státu. Interně pak Turecko bojuje se svým domácím kurdským vojenským hnutím, Kurdskou stranou pracujících (PKK)," vysvětluje.

„Jelikož puč vzešel z určitých částí armády, turecká vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a jeho Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) nyní musí zahájit velké čistky ozbrojených sil. To Ankaře ztíží použití armády jako nástroje prosazování politiky a národní strategie. Puč byl sice potlačen, ale jeho následky by Turecko mohly na dlouho paralyzovat," varuje.

Upozorňuje, že převrat podporovala značná část tureckého vojenského vedení. Ti puč připravovali již delší dobu, ale nakonec byli donuceni jednat ve spěchu kvůli nadcházejícím změnám v armádě, které by znamenaly, že by 1. srpna někteří inspirátoři museli odejít do výslužby.

Stál za pučem Fethullah Gulen?

Mezi pučisty byly frakce ze tří různých tureckých armád, jak analýza vysvětluje. 15. června tak zmobilizovali letecké i obrněné jednotky a pokusili se o překvapivý převrat, zatímco byl turecký prezident Erdogan na dovolené v jihovýchodním městě Bodrum.

„Když se Erdoganovi konečně letecky podařilo dostat do Istanbulu, objevil se v televizi a naznačil, že vedení puče bylo napojeno na opozičního lídra v exilu Fethullaha Gulena. Gulen vydal prohlášení, ve kterém to popřel a puč odsoudil, ale to Erdogana nezastaví od očištění armády od zbylých Gulenistů," uvádí analýza s tím, že mnoho z vůdců převratu vazby na Gulena údajně mají.

Podle analýzy ale tento pokus o převrat pro tureckou vládu zas až tak překvapivým nebyl. „Erdogan a jeho zastánci byli už dlouho kvůli možnému puči paranoidní – Turecko od roku 1960 zažilo čtyři. Prezident nyní provede rychlý a tvrdý zásah, který by se snadno mohl změnit v čistku. Jakýkoliv člen tureckých ozbrojených sil s i jen zanedbatelnou vazbou na gulenistické hnutí může být zatčen."

Armáda v šoku

Následně analýza připomíná, že podobná situace nastala již v roce 2003, kdy se část turecké armády údajně pokusila o povstání. V důsledku toho vláda zatkla téměř 400 členů armády včetně důstojníků ve výslužbě. Většina ze zadržených byla nakonec propuštěna, ale roky soudů značně poškodily důvěryhodnost turecké armády a její bojovou efektivitu.

Podobná situace podle ní nastane i nyní, což Turecko tvrdě pocítí. Země je totiž krom bojů s PKK zapojena také do bojů v Sýrii a Iráku a oslabená armáda bude znamenat, že Ankara bude mít ohledně dění v těchto zemích ještě menší vliv.

Turecko je ale zároveň místním spojencem Západu, v jehož operacích se tato situace také bude odrážet. Utrpět by mohly zejména snahy Spojených států o porážku Islámského státu.

„Turecku potrvá roky, než se její armáda vzpamatuje. A tyto roky Turecko nemá. Nestabilita regionu se jen dále prohlubuje a Turecko zoufale potřebuje tento chaos ovládnout a posílit vlastní pozici," uzavírá analýza.

Témata:  Turecko,  Turecká armáda,  vojenský převrat v Turecku