Ankara/Washington – Pokus o vojenský převrat, o který se pokusila část turecké armády v noci z 15. na 16. července, skončil neúspěchem, situace je ale i tak napjatá. Podle analýzy americké společnosti Stratfor tento vývoj vyvolal obavy i mezi dalšími světovými lídry.
Ruské obavy
Analýza upozorňuje, že v momentě, kdy v zemi, jako je Turecko, dojde k situaci, jaká nastala nyní, lídři a vysocí představitelé jiných zemí začnou mít obavy, zda by ke stejnému vývoji nemohlo dojít i v jejich zemi.
Upozorňuje tak, že se například mezi vedením Ruska a Číny objevují obavy, zda mají vlády skutečně své armády pod kontrolou tak pevně, jak se zdá.
„Ruský prezident Putin se snaží zajistit si věrnost svých lidí včetně svých ozbrojených sil již téměř dvě desetiletí. Během víkendu propukli ruští komentátoři v zběsilé srovnávání podobností mezi vládami Erdogana a Putina a spekulovali, zda by se podobné povstání mohlo odehrát i v Rusku."
„Někteří z nich dokonce spekulovali, že by Putin mohl podobné krize využít k upevnění své moci, podobně jako Kreml využil svého střetu se Západem k posílení nacionalismu," vysvětluje analýza.
Čínská krize
Strach, zda je armáda zcela pod kontrolou, ale podle ní má i Čína. „I před založením Čínské lidové republiky bylo přežití čínské Komunistické strany provázáno s její mocí nad armádou. Dodnes strana zdůrazňuje, že její armádou není národní armáda, ale Lidová osvobozenecká armáda," podotýká.
To se podle ní ukázalo a dále posílilo po roce 1989, kdy propukly protesty na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Bylo vyhlášeno stanné právo a přivolána 38. armáda, která má na starosti ochranu hlavního města. Její velitel ale nakonec odmítl proti demonstrujícím zasáhnout.
„Od té doby čínská Komunistická strana po Lidové osvobozenecké armádě požaduje, aby se účastnila politického vzdělávání a odolávala požadavkům na její ‚profesionalizaci', ‚nacionalizaci' a ‚odpolitizování', které by mohly oslabit její oddanost straně."
Další pokusy o převrat?
Riziko případného převratu je ale podle analýzy mnohem větší v jiných oblastech, například v Subsaharské Africe, kde je riziko vysoké například ve Středoafrické republice a Demokratické republice Kongo.
Rizikový je i Blízký východ,který se již nyní zmítá v nepokojích a konfliktech. Armáda tak usiluje o moc například v Libyi, Jemenu a Sýrii. Velmi složitá je situace také v Iráku, Egyptě, Pákistánu, Venezuele a Alžírsku.
„Pro vedení těchto států měl převrat v Turecku jednu světlou stránku: selhal. Ankara se nyní vydá na cestu plnou soudních procesů, čistek a sjednocování armádního, soudního a politického systému, zatímco se vedení ostatních států znovu pozorně podívá na své vlastní politické struktury, aby si bylo jisté, že má svou moc pevně v rukou," uzavírá analýza.
Témata: Turecko, vojenský puč, Rusko
Související
24. října 2024 15:12
23. října 2024 16:48
27. září 2024 12:03
19. září 2024 11:01
5. září 2024 14:30
