Turecko chce přechytračit Evropu a USA. Doma je Erdogan hrdina, tvrdí odborník

Ankara zůstává spojencem

Represe následující po neúspěšném pokusu o puč nabývají na síle a Turecko zakázalo všem akademikům opustit zemi. Počet lidí, kteří byli zadrženi či propuštěni ze zaměstnání, přesáhl padesát tisíc. Turecká vláda rovněž nechala zablokovat přístup na internetový portál WikiLeaks, který zveřejnil na 300 tisíc emailů vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje.     

Mnoho západních politiků již od začátku represí vůči skutečným i domnělým pučistům vyzvalo Ankaru ke "zdrženlivosti a umírněnosti". Americký ministr obrany Ashton Carter nicméně na dotaz, zda současné události v Turecku mohou ovlivnit členství země v NATO, odpověděl, že Ankara zůstává spojencem. Proč podle Botrasova názoru americký představitel dění v Turecku neodsoudil?   

"Ve skutečnosti, pokud máme nějakou jednoduchou politickou analýzu, tato analýza říká, že Erdogan chce oživit Osmanskou říši," tvrdí politolog s tím, že prezident chce být hlavním zdrojem moci. Z vnitropolitického hlediska proto potřebuje získat velmi silnou kontrolu nad zemí, nad státem a nad složkami vlády.

Expert se domnívá, že Erdogan nastražil části generálům návnadu, aby se pokusili o puč. "Puč pochopitelně selhal, i za pomoci USA," myslí si Botras. Dodává, že Erdogan se nyní pokouší o jisté vydírání Spojených států, jelikož si za účelem posílení vlastní pozice hraje před domácím publikem na hrdinu. "Snaží se před svým lidem vystupovat jako hrdina tím, že konfrontuje USA a jde do určitého konfliktu, když konfrontuje supervelmoc," vysvětluje odborník.

Snahy o vydání v USA žijícího údajného vůdce puče, Erdoganova hlavního rivala a lídra opozice, duchovního Fethulláha Gülena, proto Botras považuje za pouhý taktický manévr. Soudí, že ve skutečnosti si Turecko jako členský stát NATO nemůže dovolit obětovat svou strategickou pozici v alianci. "Jde jen o taktický krok, jen o vydírání USA, aby vydaly Gülena," doplňuje.   

Vydíraná Evropa

Politolog zdůrazňuje, že Erdogan se ve svých snahách taktizovat uchyluje nejen vydírání USA, ale také EU. Konstatuje tak s ohledem na klíčovou dohodu o uprchlících, kterou letos uzavřely Ankara a Brusel, přičemž Evropa od té doby několikrát kritizovala tureckého prezidenta za porušování lidských práv.  

"(Erdogan) vyhrožuje EU přílivem migrantů, pokud nebude po jeho vůli, pokud (Evropa) nebude jednat v souladu s jeho politikou," uvádí Botras. Dodává, že turecký prezident v této partii drží výhodné karty, jelikož disponuje velmi silným hospodářstvím, což je jedním z jeho největších úspěchů, kterých dosáhl od doby, kdy se v 90. letech dostal k moci.

Erdogan je navíc lídrem Strany spravedlnosti a rozvoje, která se snaží míchat do politiky náboženství, připomíná politolog. "Chce být hlavou všeho - náboženským vůdcem i tureckým státníkem, a proto hraje na emoce tureckého národa," vysvětluje expert. Soudí, že prezident nyní oživuje Osmanskou říši, přičemž se primárně obrací ke svému lidu, ale zároveň hraje taktickou hru s velmocemi a regionálními mocnostmi, když se například snaží zastrašovat Egypt a státy Perského zálivu.         

Prezident rovněž nechal vyhodit a zatnout na 2700 soudců, připomíná odborník. "To je v moderním světě neuvěřitelně svérázný fenomén, propustit najednou 2700 soudců," deklaruje akademik. Poukazuje, že takový krok musel být dobře a s předstihem naplánován. V Turecku také došlo k zatčení 60 tisíc lidí, podotýká Botras.

"Tohle auto již nelze opravit. To je rozdělená země, to je stát strachu," konstatuje expert. Erdogan podle něj rozdělil národ a vypadá to, že vsadil vše na poslední kartu - buď získá vše,  nebo vše ztratí. Taková politická hra je ale velmi nebezpečná, varuje závěrem politolog.    

Témata:  Turecko,  Recep Tayyip Erdogan,  vojenský převrat v Turecku