Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Psychická obrana proti teroristickým útokům? Zde je deset pravidel

Lidé, ilustrační fotografie
Lidé, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Řím - Člověk odjakživa naslouchá strachu, neboť jde o psychickou obranu před reálným nebezpečím. Zhodnotit objektivně rizika tváří v tvář strachu vyvolanému terorismem je psychicky náročný úkol.

Když se traumatické události opakují, pak se zvládání strachu stává obtížnější i z neurobiologických příčin. Aktivují se totiž specifické oblasti mozku, jako je amygdala nebo hipokampus. Aktivují se také mediální části prefrontální kůry, která nám umožňuje racionálně uvažovat a která hraje roli v chápání a hlavně překonávání strachu, napsal italský deník Corriere della Sera.

Dokázat zachovat racionální postoj může být namáhavé, ale je to možné: stačí si připomenout, že počet obětí teroristických útoků je velmi zdůrazňován oproti jiným příčinám smrti. Může se to zdát cynické, ale je to tak. I v zemích, které jsou zachváceny terorismem, jako je například Izrael, se počet týdenních obětí terorismu téměř nikdy nepřiblížil počtu obětí dopravních nehod.

Několik pravidel, jak zmírnit psychologické efekty teroru

1. Oddělme strach od reálného nebezpečí. Snažme se uvědomit si, jak prezentují teroristické činy média a jaké je reálné nebezpečí pro jednotlivce.

2. Vraťme se co nejrychleji k normálnímu životu.

3. Neustupujme strachu. Hlavním cílem teroristických útoků je vyvolat strach. Je pak na vládách a zodpovědných činitelích, aby chránili veřejnost před strachem, nejen před reálným nebezpečím.

4. Je možné, že se ve chvílích těsně po tragické události projeví některé formy úzkosti, zejména somatické, jako jsou problémy se spaním či s kardiovaskulárním systémem. Lépe než sahat po lécích je omezit sledování médií. Tím snížíme nebezpečí, že si přivodíme posttraumatický stres, který může postihnout i toho, kdo nebyl přímo vystaven traumatické události, ale jen opakovanému působení médií.

5. Uvědomme si, že cigarety a přílišné holdování alkoholu představují pro jednotlivce mnohem vyšší ohrožení zdraví než terorismus.

6. Osamocení lidé by měli hledat psychickou oporu, ať už u sociálních služeb nebo u církevních společenství.

7. Zabraňme tomu, aby byly děti příliš vystaveny informacím o teroristických činech.

8. Zvyšme svou bdělost vůči situacím, které mohou být podezřelé a které by měly být oznámeny policii a úřadům.

9. Instituce by měly v případě vyhlášení poplachu jasně definovat typ hrozby, označit místo, které je ohroženo, a obyvatele informovat o tom, co mohou sami učinit.

10. Když instituce usoudí, že hrozba pominula, měla by to pokud možno jasně oznámit.

Témata:  terorismus život lidé

Související

Aktuálně se děje

16. května 2025 10:15

Anně Slováčkové (†29) dali sbohem před měsícem. Důležitý člověk řekl, proč chyběl

Uplynul ve čtvrtek měsíc od chvíle, co se v Praze uskutečnilo poslední rozloučení s Aničkou Slováčkovou, statečnou bojovnicí, která v pouhých 29 letech podlehla zákeřné rakovině. K jejím oporám z řad přátel patřil i Milan Peroutka. Známý zpěvák se teď rozhodl poskytnout odpověď na citlivou otázku. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Komentář

Rusko si může vybrat: Evropští vojáci na Dněpru, nebo u mezinárodně uznaných hranic

Už se stalo tradicí, že Kreml ujišťuje o svém zájmu o mír, načež svá slova vzápětí doprovodí dalšími útoky na civilní cíle či posilováním útočných kapacit. Ani tento týden nepřinesl výjimku. Zatímco Vladimir Putin veřejně prohlašoval, že je otevřen jednáním o míru, nad ukrajinskými městy zněly letecké poplachy a v ruském zázemí přibývalo jednotek, které se zjevně připravují na rozsáhlejší jarní nebo letní ofenzívu.