Řím - Člověk odjakživa naslouchá strachu, neboť jde o psychickou obranu před reálným nebezpečím. Zhodnotit objektivně rizika tváří v tvář strachu vyvolanému terorismem je psychicky náročný úkol.
Když se traumatické události opakují, pak se zvládání strachu stává obtížnější i z neurobiologických příčin. Aktivují se totiž specifické oblasti mozku, jako je amygdala nebo hipokampus. Aktivují se také mediální části prefrontální kůry, která nám umožňuje racionálně uvažovat a která hraje roli v chápání a hlavně překonávání strachu, napsal italský deník Corriere della Sera.
Dokázat zachovat racionální postoj může být namáhavé, ale je to možné: stačí si připomenout, že počet obětí teroristických útoků je velmi zdůrazňován oproti jiným příčinám smrti. Může se to zdát cynické, ale je to tak. I v zemích, které jsou zachváceny terorismem, jako je například Izrael, se počet týdenních obětí terorismu téměř nikdy nepřiblížil počtu obětí dopravních nehod.
Několik pravidel, jak zmírnit psychologické efekty teroru
1. Oddělme strach od reálného nebezpečí. Snažme se uvědomit si, jak prezentují teroristické činy média a jaké je reálné nebezpečí pro jednotlivce.
2. Vraťme se co nejrychleji k normálnímu životu.
3. Neustupujme strachu. Hlavním cílem teroristických útoků je vyvolat strach. Je pak na vládách a zodpovědných činitelích, aby chránili veřejnost před strachem, nejen před reálným nebezpečím.
4. Je možné, že se ve chvílích těsně po tragické události projeví některé formy úzkosti, zejména somatické, jako jsou problémy se spaním či s kardiovaskulárním systémem. Lépe než sahat po lécích je omezit sledování médií. Tím snížíme nebezpečí, že si přivodíme posttraumatický stres, který může postihnout i toho, kdo nebyl přímo vystaven traumatické události, ale jen opakovanému působení médií.
5. Uvědomme si, že cigarety a přílišné holdování alkoholu představují pro jednotlivce mnohem vyšší ohrožení zdraví než terorismus.
6. Osamocení lidé by měli hledat psychickou oporu, ať už u sociálních služeb nebo u církevních společenství.
7. Zabraňme tomu, aby byly děti příliš vystaveny informacím o teroristických činech.
8. Zvyšme svou bdělost vůči situacím, které mohou být podezřelé a které by měly být oznámeny policii a úřadům.
9. Instituce by měly v případě vyhlášení poplachu jasně definovat typ hrozby, označit místo, které je ohroženo, a obyvatele informovat o tom, co mohou sami učinit.
10. Když instituce usoudí, že hrozba pominula, měla by to pokud možno jasně oznámit.
Témata: terorismus, život, lidé
Související
27. srpna 2024 6:32
11. srpna 2024 18:33
21. července 2024 16:56
30. června 2024 15:45
9. června 2024 9:59
9. dubna 2024 20:09
