Jeden hluchoněmý, druhý ochrnutý. Společně ale ve válkou zničené Sýrii tvoří dvojici dobře vybavenou pro překonání těchto závažných handicapů. Ahmad tlačí Badra na kolečkovém křesle damašskou uličkou, kam se mladíci jezdí projít a projet skoro každý den. "Mé uši jsou jeho ušima a jeho nohy jsou mýma nohama," řekl osmadvacetiletý Badr Hadždžámí reportérovi agentury AFP.
V roce 2012 mu střepina vnikla do míchy, takže ochrnul a musí se pohybovat na kolečkovém křesle. Pět let žil osamoceně, ale pak se seznámil s Ahmadem Músou. Jeho čtyřiadvacetiletý společník přišel o sluch a schopnost mluvit ve dvou letech. Teď se jeden od druhého nehnou.
Badr se za tři roky naučil znakovou řeč a je Ahmadovým nepostradatelným tlumočníkem. Sděluje mu obsah rozhovorů v kavárně i v taxi a informuje ho, co se děje kolem. Obchodníci i obyvatelé starého Damašku dvojici dobře znají. "Většinu času, kdy jsme spolu, jíme nebo něco hrajeme," říká usmívající se Badr.
Mladí muži patří k 3,7 milionu handicapovaných Syřanů. Jejich počty rostou od roku 2011, kdy začala syrská válka, kterou nepřežilo 380.000 lidí. Podle OSN je 62 procent těchto osob bez práce.
V damašské čtvrti Barámka oba muži nastupují do taxi, aby odjeli na basketbal, který hrají pravidelně každý týden. Na hřišti Ahmad pomůže Badrovi přesednout do sportovního křesla a pak si přihrávají po obvodu hřiště. Když se dostanou pod koš, hází Badr tak dlouho, dokud balon neprohodí sítí.
"Němí lidé žijí hodně izolovaně. Stejně jako ti, kdo špatně vidí, nebo ti na vozících. Každá z vad je oddělený svět, nikdy se nekombinují. Zlepší se to, když vytvoříte s někým tým," tvrdí Ahmad, jehož posunky Badr rychle překládá. Badr mu vlastně zachránil život. "Nezapomenu na ten den, kdy na náměstí Báb Túmá (v Damašku) vybuchl granát. Nevěděl bych, co se děje, kdyby mi Badr neřekl, že musíme rychle utéct. Popadl jsem ho a uprchli jsme," sděluje Ahmad.
Oba mladíci jsou začleněni do programu OSN, který má umožnit zapojení handicapovaných do společnosti. Zahrnuje dočasnou finanční pomoc a profesionální přípravu. Oni dva dostali fotoaparáty, aby se mohli živit jako nezávislí fotografové.
Badr to vzhledem k poměrům v Sýrii považuje za vzácnou podporu, protože více než polovina Syřanů nyní žije v chudobě. "Válka to handicapovaným v Sýrii ještě ztížila," říká Badr. Tato skupina lidí není prioritou státu ani společnosti. Komunita řeší své každodenní problémy jedině vzájemnou solidaritou. "Já a Ahmad se doplňujeme a ztělesňujeme vzájemnost," dodal Badr.
Témata: Sýrie, zdravotně postižení
Související
26. října 2024 11:34
26. září 2024 20:17
3. září 2024 15:03
30. května 2024 17:03
19. dubna 2024 9:32
9. dubna 2024 13:35
