Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Alžběta II. byla podle německých médií pevným bodem britského národa

Královna Alžběta II.
Královna Alžběta II.
Foto: Instagram The Royal Family

Německá média v komentářích ke skonu britské královny Alžběty II. uvádějí, že odešla panovnice, která byla neviditelná a diskrétní, ale všudypřítomná. Označují ji za pevný bod a jistotu britského lidu, neboť ve Spojeném království, kde platila za symbol stability, vládla po sedm desetiletí.

"Královna Alžběta II. vládla po 70 let, byla ztělesněním normality a plnění povinností. Byla pevným bodem rychle se měnící společnosti. Je docela dobře možné, že královna Alžběta II. dá jméno celé epoše," napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Poznamenal, že panovnice byla často neviditelná, přesto všudypřítomná.

"Věta, které se obával svět, se stala skutečností. Královna Alžběta II. je mrtvá," napsal deník Bild, který poznamenal, že panovnice je tak opět se svým chotěm. Královnin manžel Philip zemřel loni v dubnu. "Skon královny znamená zmizení jedné konstanty. Po 70 let seděla na trůnu, miliony lidí znají Alžbětu II. jako královnu Anglie. Od teď je vše jinak. Začíná nová éra," dodal list.

O konci epochy psal i deník Süddeutsche Zeitung. "Nastoupila na trůn v době, kdy se britské impérium rozpadalo, a propůjčila monarchii nový význam," uvedl. Podle něj mnoho lidí její skon sice očekávalo, ale zároveň ho považovalo za nemožný. "Smrt, osud všech, přichází, když přijít má," vypůjčil si list v komentáři slova Julia Caesara z tragédie Williama Shakespeara. "Umírání je nevyhnutelné, důležitý je život předtím," uvedl deník s odkazem na Shakespearovo drama.

Veřejnoprávní televizní stanice ZDF míní, že smrtí královny ztratila Evropa významnou stavitelku mostů. "Je to ztráta nejen pro Německo a Evropu," uvedla. Podle televize skonem Alžběty II. přišel svět o postavu, která utvářela celé století, o ženu, která v Británii představovala celou epochu stejně jako její předkyně Alžběta I. a Viktorie. "I pro Německo byla více než jen hlavou státu spřátelené země," dodala ZDF.

Podle magazínu Der Spiegel nelze říci, že by Alžběta formovala nějakou éru. "Ne, tato královna během svého dlouhého panování žádnou éru neutvářela - byla prostě vždy zde, důstojná, diskrétní, v časech dobrých i v časech zlých," napsal magazín. Poznamenal rovněž, že ať již jsou krize jakkoli veliké a doba jakkoli nevypočitatelná, dynastie Windsorů zůstává stejně jako Alžběta II. po 96 let neochvějná. To rodina, jak Der Spiegel připomíná, symbolizovala společným focením v roce 2020. Na oficiálních snímcích jsou totiž zachyceny hned čtyři generace rodu - královna, její nástupce Charles, jeho syn William a jeho nejstarší syn George. "Dynastie je zajištěna, to je to poselství," dodal magazín k fotce.

Deník Berliner Zeitung napsal, že smrt královny nebude znamenat konec monarchie, ačkoli zůstává otázkou, zda se některému z budoucích britských panovníků podaří inspirovat národ Spojeného království tak, jako se to povedlo královně. "Dala Británii lesk, který nemá obdoby. Její ztráta po šesti letech brexitového dramatu a na prahu zimy s rostoucí inflací a vyhrocenou energetickou krizí je to poslední, co Británie nyní potřebuje," uvedl deník. "Nejbolestivější na její smrti ale pro Brity může být vědomí, že ztratili více než jen panovnici," dodal.

Témata:  Královna Alžběta II.,  Německo

Aktuálně se děje

28. září 2026 10:16

27. září 2026 17:54

Osud jí nepřál. Gabriela Partyšová chtěla velkou rodinu, přála si tři děti

Moderátorka Gabriela Partyšová prožívá spokojené období plné pracovního nasazení i rodinné pohody. Po létem nabitém cestováním se opět naplno vrátila ke svým profesním povinnostem. Známá tvář televizní obrazovky se v soukromí těší z partnerství s Igorem Faitem. Velkou radost jí dělá také syn Kristián, který s ní i přes dospívání stále rád tráví svůj volný čas.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.