Amazonský prales mizí před očima. Je na vině Bolsonaro? Ne tak docela

Ekologové viní z tohoto stavu brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, který podle nich k odlesňování přispívá svou politikou upřednostňování ekonomického rozvoje před ochranou životního prostředí a zlehčováním varovných statistik.

Státní ústav INPE v pondělí oznámil, že od srpna 2018 do letošního července zmizelo v brazilské Amazonii na 9800 kilometrů čtverečních lesa, což je o 30 procent více než o rok dříve. Tento údaj zahrnuje sedm měsíců, kdy stojí v čele krajně pravicový prezident Jair Bolsonaro. Ministr životního prostředí jeho vlády Ricardo Salles proto prezidenta částečně hájil s tím, že k tomuto odlesnění přispěla politika předchozí vlády.

INPE / Notícias - A estimativa da taxa de desmatamento por corte raso para a Amazônia Legal em 2019 é de 9.762 km² https://t.co/uFMsnTJUNs

Salles nicméně nyní poprvé připustil, že situace je alarmující a že je třeba nová strategie v boji s nelegální těžaři a těmi, kdo ilegálně kácí a vypalují lesy v Amazonii kvůli získání půdy pro chov dobytka. Salles proto také na středu svolal schůzku s guvernéry amazonských států, aby se o taktice s nimi poradil. Uvedl, že na stole jsou všechny možnosti, včetně nasazení armády.

Nejnovější údaje nezahrnují další odlesnění Amazonie, které způsobily letošní lesní požáry. S těmi se Brazílie a některé další země, na jejichž území amazonský deštný prales leží, potýkala letos zejména v červenci a v srpnu. Podle srpnové statistiky INPE se počet lesních požárů v Brazílii letos zvýšil oproti loňsku o 83 procent.

Brazilská vláda si v létě vysloužila širokou mezinárodní kritiku kvůli vlažnému přístupu k tomuto problému. Nejvýrazněji ji kritizoval francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož pak Bolsonaro obvinil z vměšování se do vnitřních záležitostí Brazílie a z koloniálního smýšlení. Kvůli neekologické politice Bolsonarovy vlády v létě oznámilo Německo, že omezí financování ekologických projektů v Amazonii.

Bolsonaro pak německé kancléřce Angele Merkelové vzkázal, ať si peníze nechá a použije je na zalesňování své země. Po Německu oznámilo zastavení financování nových projektů v Amazonii i Norsko, které objem peněz omezilo už loni.

Amazonský deštný prales leží ze 60 procent na území Brazílie a je označován za "zelené plíce" planety. Hraje totiž významnou roli v pohlcování skleníkových plynů, jež přispívají ke změnám klimatu.

Odlesňování Amazonie v Brazílii dosáhlo maxima v roce 1995, kdy zmizelo na 29.000 kilometrů čtverečních lesa. Naopak nejnižší bylo od té doby v roce 2012, kdy zmizelo "jen" na 4500 kilometrů čtverečních. Tento pokles byl podle deníku El País způsoben opatřeními tehdejší levicové vlády prezidenta Luize Inácia Luly da Silva, která zákonem omezila rozlohu půdy využitelné v amazonských rezervacích pro zemědělství a zvýšila kontroly i pokuty za ekologické delikty.

Témata:  Amazonský prales,  Brazílie,  ekologie,  Jair Bolsonaro