Dezinformační weby nejčastěji líčí NATO jako agresora a Rusko jako oběť

Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnilo Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám (CTHH) ministerstva vnitra. Reakce podle analýzy zapadají do dlouhodobé kritiky západní orientace a podpory kroků Ruska na příslušných webech, mezi kterými má výsadní postavení česká mutace ruského propagandistického webu Sputnik.

CTHH v období od 11. do 25. ledna analyzovalo 350 textů na vybraných účtech na facebooku a na webech, které označuje za kvazi-mediální. V příslušném období podle centra využívání vybraných manipulativních a propagandistických narativů zesílilo. "V rámci analyzovaných textů obsahovalo zhruba 39 procent článků dezinformační či manipulativně-propagandistické narativy obecně podporující ruskou interpretaci situace či pozici a kroky Ruské federace," stojí v analýze.

Převládající narativ podle analýzy líčí NATO, západní státy a USA jako viníka situace a Rusko jako oběť. "Zahrnuje i subnarativ tvrdící, že obviňování Ruska z eskalace situace je jen záminka pro rozšíření NATO, posílení jeho vojenské přítomnosti na jeho východní hranici, či na další území," uvádí CTHH.

Články také tvrdí, že česká vláda podporou Ukrajiny či USA zatahuje zemi do války, ale také to, že Ukrajina provokuje Rusko. Další narativy poukazují na nejednotný postoj Západu k Rusku a zdůrazňují, že Rusko by útokem na Ukrajinu nic nezískalo.

Rusko rozmístilo u ukrajinských hranic desetitisíce vojáků a Kyjev i některé západní země tvrdí, že Moskva připravuje možnou invazi na Ukrajinu. Moskva, která v roce 2014 anektovala ukrajinský poloostrov Krym a podpořila proruské povstalce v Donbasu, ale popírá, že by chystala útok proti svému sousedovi. Rusové mimo jiné požadují, aby se NATO zavázalo nepřijmout Ukrajinu za členský stát aliance.

Témata:  fake news a dezinformace