Berlínský spolek pomáhá sjednocovat syrské rodiny. Kritéria jsou složitá, ne každý je splní

"Důvod, proč jsme se tenkrát sešli, bylo to, že jsme viděli, jak přicházejí nebezpečnými cestami přes Středomoří. Bylo těžké najít legální cestu," řekla Mahjoubová s tím, že pomoc je určena výhradně Syřanům.

Uskupení funguje na základě právních předpisů spolkové země Berlín, která po splnění určitých podmínek umožňuje Syřanům, ale také Iráčanům, přijít do Německa za příbuznými. Obdobné programy, které byly iniciované spolkovou vládou, nyní fungují v pěti spolkových zemích - vedle Berlína je to Durynsko, Hamburk, Braniborsko a Šlesvicko-Holštýnsko.

"Kritéria jsou složitá, ne každý je splní. Především jsou tu finanční překážky. Ti, kteří chtějí přes tento program dopravit do Německa své příbuzné, musí hodně vydělávat," vysvětlila Mahjoubová. "Víme, že pro mnohé, kteří sem přišli a kteří se musí naučit jazyk, je to obtížné," uvedla.

Berlín si pro žadatele jako podmínku stanovil vedle povolení k pobytu v Německu také finanční záruky. V případě svobodného zájemce je k přijetí příbuzného vyžadován čistý měsíční příjem 2310 eur (61.000 korun), u manželů je to 3200 eur (85.000 korun). Pokud žadatelské páry mají děti, částka se zvyšuje o stovky eur. Finanční záruky, které mají zajistit, že sloučená rodina nebude zátěží pro sociální systém, nemusí nezbytně poskytnout samotný žadatel, může to za něj učinit ručitel. A tyto ručitele pomáhá Flüchtlingspaten Syrien hledat.

"Ručitel se za tu osobu podepisuje a přejímá odpovědnost na pět let. Je to pro něj samozřejmě riziko," řekla Mahjoubová. O finanční podporu nově příchozích s výjimkou pojištění, které hradí zemská vláda, se ale stará spolek.

Na nedostatek financí si Flüchtlingspaten Syrien nestěžuje, neboť dárců z řad soukromých osob, různých iniciativ či církevních institucí je stále dostatek. "Sami jsme byli překvapeni, že problém s penězi nebyl," uvedla Mahjoubová. Poznamenala, že v loňském roce zájem sice trochu opadal, ale letos se i díky koronaviru, kdy se řada lidí rozhodla pomoci charitě, opět zvýšil. "Kvůli koronaviru jsme samozřejmě o nějaké dárce také přišli, vzhledem k všeobecné nejistotě, jak to dále bude, ale i tak máme stále peněz dost," dodala.

Zajištěním dopravy a finančního zázemí práce spolku podle Mahjoubové nekončí. "Pracujeme také v oblasti integrace, pomáháme s jazykovými kurzy, s hledáním pracovních míst, s výběrem studia. Děláme jednoduše vše, aby ti lidé měli naději do budoucna," řekla.

Do Německa často za dětmi přicházejí rodiče, kteří přitom opustit vlast nechtěli. "Ale musí, protože čelí pronásledování, mají tady rodinu a v Sýrii nemají žádnou naději na slušnou budoucnost," uvedla Mahjoubová. "Po příchodu je to pro ně těžké. Žijí v duchu stále v Sýrii. My se jim snažíme poskytnout alespoň kousek vlasti. Proto neustále zkoušíme nové věci, děláme workshopy pro matky s dětmi a další věci podle jejich zájmů," řekla právnička, která je sama syrského původu, ale narodila se v Británii.

O touze po vlasti podle Mahjoubové hovoří i to, že mnozí Syřané, kteří v Německu pracují, posílají do vlasti pravidelně peníze. "Jsou rozštěpení, snaží se být součástí společnosti v Německu a zároveň v Sýrii," řekla. S tím podle ní souvisí i generační problémy mezi dětmi a rodiči či hledání identity.

Mahjoubová by chtěla, aby se do sjednocování rodin, a to nejen těch syrských či iráckých, více zapojila vláda. "Samozřejmě není možné zachránit každého. Podle mě je proto důležité také investovat v daných oblastech, protože vlast je vlast. Mnoho Syřanů říká, že kdyby nebylo války, nikdy by do Německa neodešli," dodala.

Poukázala rovněž na to, že Německo během uprchlické krize odvedlo velký kus práce a vzalo na svá bedra velkou odpovědnost, což se o jiných evropských či arabských zemích říct nedá. "Některé arabské země neudělaly vůbec nic," řekla.

Témata:  uprchlíci,  Německo,  Berlín