Cílem pro následující roky bude podle nich posílat přes Atlantik přibližně 50 miliard kubíků ročně nejméně do roku 2030. To odpovídá zhruba desetině celkové spotřeby plynu v EU.

Obě strany se na tom shodly na okraj unijního summitu věnovaného dalšímu společnému postupu vůči ruské invazi na Ukrajině, jehož součástí byla i debata o energetické bezpečnosti Evropy. Šéfové států sedmadvacítky se v noci na dnešek neshodli na zákazu dovozu ruských energií, o který usilovaly pobaltské země nebo Polsko, podle nichž nesmí EU platbami za ropu či plyn financovat válku vedenou režimem prezidenta Vladimira Putina. Státy jako Německo či Maďarsko však argumentují ekonomickým dopadem kroku, který by EU připravil zhruba o 40 procent dováženého plynu.

"Američané se nebudou podílet na financování Putinovy brutální neospravedlnitelné války proti ukrajinskému lidu," prohlásil dnes Biden k dřívějšímu americkému rozhodnutí zakázat dovoz energií z Ruska. Připustil přitom, že USA mají jako vývozce energií proti Evropě výhodu a že jí chtějí pomoci k podobné nezávislosti.

Von der Leyenová označila dohodu s USA za velký krok k nezávislosti na Rusku. Šéfka komise v první polovině tohoto měsíce navrhla, aby se evropský blok zcela odstřihl od ruských energií do roku 2027, lídři členských států se však zatím na konkrétním časovém horizontu neshodli. Unijní exekutiva má podrobný plán omezování přísunu z Ruska předložit v květnu.

"Pokud to bude dělat Evropská unie jako celek a ještě ve spolupráci se Spojenými státy, tak to má velkou naději na rychlý úspěch za přijatelné ceny," řekl před dnešním druhým dnem summitového jednání novinářům český premiér Petr Fiala. Dohoda je podle něj zvláště důležitá pro menší země jako Česko, které by si nebyly schopny samostatně vyjednat tak výhodné podmínky dodávek plynu.

Podle některých odborníků jde sice o výrazné navýšení dovozu plynu z USA do Evropské unie, na úplně odstřižení od dodávek z Ruska to ale nestačí.