V jejich materiálu se uvádí, že Bidenova administrativa nechala klíčová rozhodnutí týkající se evakuace civilistů z Kábulu na poslední hodiny před tím, než Tálibán obsadil afghánskou metropoli. "Žádný plán neexistoval a nebyl proveden," sdělil republikánský člen zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů Mike McCaul.
Autorka zprávy Bílého domu a mluvčí Národní bezpečnostní rady Adrienne Watsonová ve svém materiálu píše, že zpráva republikánů je plná mylných tvrzení. Odpovědnost přisuzuje Bidenovu předchůdci Donaldu Trumpovi, protože to byla jeho vláda, kdo roku 2020 uzavřel dohodu s Tálibánem. Dohoda předpokládala stažení Američanů do loňského května. Bílý dům poukazuje na to, že tajné služby situaci naopak vyhodnotily tak, že bude nutné vyslat více amerických vojáků, aby se patová situace, jež nastala po 20letém konfliktu v Afghánistánu, nezhoršila.
Dalším argumentem pro stažení ve zprávě Watsonové je nedávná likvidace vůdce Al-Káidy Ajmána Zavahrího. Podle ní je to důkaz, že USA v boji proti terorismu nemusí mít na místě vojáky. Zavahrího zabil v červenci americký bezpilotní letoun. Přítomnost Zavahrího v Kábulu vyvolala otázky, nakolik Tálibán plní dohodu z roku 2020, v níž se zavázal, že zajistí, že se Afghánistán nestane útočištěm teroristů.
Axios svou informaci o debatě ke stažení z Afghánistánu před rokem uzavírá konstatováním, že lze očekávat odlišnou interpretaci republikánů a demokratů. Bílý dům a demokraté se budou snažit stažení vydávat za nezbytný krok, který zajistil bezpečnost americkým vojákům a ukončil dvacetiletou válku v regionu. Republikáni naopak budou poukazovat na chyby před a po evakuaci.
Tálibán obsadil Kábul loni 15. srpna, Biden počítal s tím, že americká mise v zemi skončí 31. srpna. Američtí vojáci se z letiště v Kábulu stáhli definitivně 30. srpna.
