Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Blafuje nebo vyhrožuje? Expert prozradil, jestli může Putin odstartovat třetí světovou válku

Vladimír Putin
Vladimír Putin
Foto: kremlin.ru

Vladimir Putin často zdůrazňuje, že jakákoliv podpora Západu Ukrajině, která by překračovala určité hranice, může vést k širšímu konfliktu. Tato rétorika, spolu s nejnovějšími kroky USA a dalších západních zemí, zvyšuje obavy z eskalace války na globální úroveň.

V 1000. den války na Ukrajině poprvé Ukrajina použila rakety dlouhého doletu dodané Spojenými státy k útokům hluboko na ruském území. Tento krok následoval poté, co prezident Joe Biden schválil jejich použití – rozhodnutí, které dlouho odkládal.

Změna americké politiky byla pro Ukrajinu vítanou podporou v její obraně proti ruské agresi, avšak také vyvolala obavy z možné eskalace.

Putin dlouhodobě varoval, že umožnění Ukrajině používat západní zbraně na ruském území by mohlo znamenat "nepřijatelnou červenou linii". Tento krok podle něj signalizuje přímé zapojení NATO do války.

Navíc Putin tento týden podepsal aktualizovanou jadernou doktrínu, která uvádí, že Rusko by mohlo použít jaderné zbraně v reakci na konvenční útok podporovaný jadernou mocností. Doktrína také stanoví, že jakákoliv agrese proti Rusku členským státem koalice (např. NATO) bude považována za agresi celé koalice.

Mnoho odborníků považuje ruské hrozby za blaf a součást taktiky, jak odradit Západ od další podpory Ukrajiny.

Obranný analytik Tim Ripley pro SkyNews poznamenal, že Rusko pečlivě omezilo konflikt na Ukrajinu, což mu umožňuje kontrolovat průběh války. Rozšíření konfliktu na NATO by totiž znamenalo, že Rusko by čelilo početní a technologické převaze Západu, což by nebylo v jeho zájmu.

Diplomaté na Západě se obecně shodují, že ani Rusko, ani NATO nechtějí jaderný konflikt. Podle Moskvy by takový krok nebyl efektivní strategií, protože by mohl vést k vlastní zkáze.

Namísto přímé eskalace by Rusko mohlo odpovědět subtilnějšími způsoby, jako jsou kybernetické útoky, sabotáže nebo dodávky zbraní protivníkům Západu, například Íránu nebo jeho spojencům.

Putin opakovaně naznačoval, že by mohl podporovat západní protivníky, což by mohlo destabilizovat situaci mimo Evropu.

Zatímco raketové útoky na Rusko samy o sobě pravděpodobně NATO přímo do konfliktu nezapojí, rozmístění vojáků NATO na Ukrajině by mohlo znamenat zásadní změnu.

Plánované mise britských vojáků na Ukrajině, ať už za účelem výcviku nebo logistické podpory, jsou potenciálním spouštěčem eskalace. Pokud by Rusko zaútočilo na tyto jednotky, mohlo by to vyvolat masivní odezvu.

I když rétorika Moskvy naznačuje možné rozšíření konfliktu, skutečné kroky ukazují spíše na snahu udržet válku v rámci Ukrajiny. Přestože ruské hrozby mohou být částečně blufem, jejich eskalační potenciál nelze zcela vyloučit, zejména pokud Západ výrazně zvýší svou přímou vojenskou angažovanost. 

Témata:  válka na Ukrajině Vladimír Putin

Související

Aktuálně se děje

9:01

Jiří Langmajer a Adéla Gondíková oslavili výročí. Vrátili se na dobře známé místo

K hvězdným párům českého šoubyznysu už několik let patří Jiří Langmajer a Adéla Gondíková. Pro oba jde již o druhé manželství. V uplynulých dnech si každopádně připomněli výročí svatby. A na své si přišli i jejich fanoušci. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Uprchlíci, ilustrační fotografie.

Komentář

Evropa před rozhodnutím: Buď s migrací bojovat, nebo se nechat zahltit. Necháme pašeráky fungovat?

Itálie ztrácí mladé a vzdělané obyvatele, zatímco čelí sílícímu přílivu migrantů z Afriky a Asie. Demografická krize ohrožuje nejen její vlastní stabilitu, ale narušuje i soudržnost celé Evropské unie. Unijní státy nejsou ochotné sdílet odpovědnost, a přitom nedokáží zformulovat ani jednotný postoj vůči zemím, které místo spolupráce s Evropou tolerují nebo přímo podporují pašeráctví. Pokud Evropa nezasáhne rázně a koordinovaně, zůstane rukojmím vnějších krizí a vlastní nerozhodnosti.