Blafuje nebo vyhrožuje? Expert prozradil, jestli může Putin odstartovat třetí světovou válku

V 1000. den války na Ukrajině poprvé Ukrajina použila rakety dlouhého doletu dodané Spojenými státy k útokům hluboko na ruském území. Tento krok následoval poté, co prezident Joe Biden schválil jejich použití – rozhodnutí, které dlouho odkládal.

Změna americké politiky byla pro Ukrajinu vítanou podporou v její obraně proti ruské agresi, avšak také vyvolala obavy z možné eskalace.

Putin dlouhodobě varoval, že umožnění Ukrajině používat západní zbraně na ruském území by mohlo znamenat "nepřijatelnou červenou linii". Tento krok podle něj signalizuje přímé zapojení NATO do války.

Navíc Putin tento týden podepsal aktualizovanou jadernou doktrínu, která uvádí, že Rusko by mohlo použít jaderné zbraně v reakci na konvenční útok podporovaný jadernou mocností. Doktrína také stanoví, že jakákoliv agrese proti Rusku členským státem koalice (např. NATO) bude považována za agresi celé koalice.

Mnoho odborníků považuje ruské hrozby za blaf a součást taktiky, jak odradit Západ od další podpory Ukrajiny.

Obranný analytik Tim Ripley pro SkyNews poznamenal, že Rusko pečlivě omezilo konflikt na Ukrajinu, což mu umožňuje kontrolovat průběh války. Rozšíření konfliktu na NATO by totiž znamenalo, že Rusko by čelilo početní a technologické převaze Západu, což by nebylo v jeho zájmu.

Diplomaté na Západě se obecně shodují, že ani Rusko, ani NATO nechtějí jaderný konflikt. Podle Moskvy by takový krok nebyl efektivní strategií, protože by mohl vést k vlastní zkáze.

Namísto přímé eskalace by Rusko mohlo odpovědět subtilnějšími způsoby, jako jsou kybernetické útoky, sabotáže nebo dodávky zbraní protivníkům Západu, například Íránu nebo jeho spojencům.

Putin opakovaně naznačoval, že by mohl podporovat západní protivníky, což by mohlo destabilizovat situaci mimo Evropu.

Zatímco raketové útoky na Rusko samy o sobě pravděpodobně NATO přímo do konfliktu nezapojí, rozmístění vojáků NATO na Ukrajině by mohlo znamenat zásadní změnu.

Plánované mise britských vojáků na Ukrajině, ať už za účelem výcviku nebo logistické podpory, jsou potenciálním spouštěčem eskalace. Pokud by Rusko zaútočilo na tyto jednotky, mohlo by to vyvolat masivní odezvu.

I když rétorika Moskvy naznačuje možné rozšíření konfliktu, skutečné kroky ukazují spíše na snahu udržet válku v rámci Ukrajiny. Přestože ruské hrozby mohou být částečně blufem, jejich eskalační potenciál nelze zcela vyloučit, zejména pokud Západ výrazně zvýší svou přímou vojenskou angažovanost. 

Témata:  válka na Ukrajině,  Vladimír Putin