reklama

"Každý by měl mít možnost být tím, kým chce být, aniž by se musel bát perzekuce," prohlásila dnes místopředsedkyně komise Věra Jourová.

Podle údajů EK se sice přístup k sexuálním menšinám v Evropě v posledních letech mírně zlepšil, například vloni se však s nějakou formou diskriminace setkalo 43 procent lidí s menšinovou orientací.

EK dává najevo výhrady například vůči přístupu k homosexuálům v Polsku, kde se některé obce vyhlásily za "zóny bez LGBT" a konzervativní prezident Andrzej Duda v letní předvolební kampani práva sexuálních menšin zpochybňoval.

Unijní exekutiva chce proto v rámci nové společné strategie v příštích pěti letech začít rázněji bojovat s diskriminací například na pracovním trhu, ve školství či zdravotnictví. Již v příštím roce chce EK prověřit, jak unijní země plní směrnici o rovnému přístupu k práci. Brusel také plánuje příští rok předložit návrh unijní normy, která by měla umožnit trestání nenávistných projevů vůči menšinám.

Komise chce též skoncovat s praktikou, kdy homosexuální pár pocházející z různých států adoptuje dítě v jedné členské zemi, ale v druhé zemi nemá stejná práva. EK proto plánuje předložit normu, která by zavedla jednotné uznávání práv homosexuálních rodin po celé unii.

"Jsme stále daleko od úplné rovnosti a uznávání, které si LGBTIQ lidé zaslouží. Věřím, že ve spolupráci s členskými státy můžeme z Evropy učinit lepší a bezpečnější místo pro všechny," uvedla k plánu eurokomisařka pro rovné příležitosti Helena Dalliová. Komise podle ní vyzývá všechny členské státy, aby vypracovaly svou strategii pro dosažení rovnosti sexuálních menšin a snažily se o její účinné zavedení do praxe.

reklama