Borrell doufá, že ministři zahraničí odsouhlasí nové peníze na zbraně pro Kyjev

Zástupci vlád již v úvodní části schůze schválili rozšíření sankcí za potlačování protestů v Íránu. Rozhodnout o navrhovaném zařazení íránských revolučních gard mezi teroristické organizace však podle Borrella nemohou bez předchozího verdiktu soudu.

Ministři by se podle Borrella mohli shodnout na uvolnění dalších 500 milionů eur (12 miliard korun) z obranného fondu na úhradu zbraní a vojenského vybavení nakoupených pro Kyjev. Celkově jde od začátku války o sedmou půlmiliardovou platbu, kterou podporuje velká část členských zemí. Borrell při příchodu na jednání prohlásil, že doufá v jednomyslnou politickou podporu od zástupců unijních zemí. Dalších 45 milionů eur z fondu by mělo navíc přibýt na probíhající výcvikovou misi pro ukrajinské vojáky.

Ministři budou podle něj diskutovat i o samotných zbraních, které chtějí členské státy Kyjevu dodávat. Aktuálně největší debaty vedou o dodávkách tanků, které část zemí v čele s Polskem poskytnout chce, klíčové Německo se však zatím jednoznačně nevyjádřilo.

"Prezident (Volodymyr) Zelenskyj je chce, různé země na to mají různé názory, budeme o tom diskutovat a uvidíme," prohlásil Borrell, podle něhož se k ministrům připojí ukrajinský kolega Dmytro Kuleba.

Zvláště ministři z pobaltských zemí či dalších států východního křídla EU Berlín před dnešním jednáním vyzývali, aby umožnil vyslání německých tanků Leopard 2 Polskem či jinými státy, které jimi disponují.

"V této chvíli neexistují dobré argumenty, proč by nemohly být tanky poskytnuty," uvedl lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs. Argument, že dodávky útočných zbraní by mohly eskalovat situaci, podle něho neobstojí, protože samo Rusko konflikt eskaluje. Podobně se vyjadřovali i další zástupci vlád z oblasti někdejšího sovětského vlivu.

Německo se zatím zdráhá dodat Ukrajině svoje tanky, vláda v Berlíně však o tom vede v posledních dnech intenzivní debatu i pod vlivem dalších spojenců z NATO. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v neděli uvedla, že země nebude bránit ostatním státům v poskytování tanků. Při příchodu na dnešní jednání se k otázce nevyjádřila, pouze podotkla, že Berlín udělá "vše pro obranu Ukrajiny".

Ministři již na úvod jednání schválili nové protiíránské sankce v reakci na pokračující tvrdé zásahy proti protestům, v jejichž důsledku za poslední měsíce přišlo o život přes 500 lidí, zatčeno jich bylo na 19.000. Podle diplomatů se dosavadní sankce rozšíří na další zhruba tři desítky lidí a právní subjekty.

Bavit se ministři měli i o potrestání íránských revolučních gard, které jsou klíčovou bezpečnostní složkou teokratického režimu. Jejich zařazení na sankční seznam či mezi teroristické skupiny, jak požadují europoslanci či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, však podle Borrella zatím není z právního hlediska možné. Za teroristy by nejprve musel označit gardy soud v unijní zemi, uvedl koordinátor zahraniční politiky EU.

Témata:  EU,  Josep Borrell