Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Brazilským prezidentem bude Luiz Inácio Lula da Silva, Bolsonarovi příznivci zablokovali silnice

Luiz Inácio Lula da Silva
Luiz Inácio Lula da Silva
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

Příštím prezidentem Brazílie bude Luiz Inácio Lula da Silva. Levicový exprezident v nedělním druhém kole voleb těsně porazil současnou hlavu státu Jaira Bolsonara, oznámil volební úřad TSE. Pro Lulu hlasovalo 50,9 procenta voličů, Bolsonaro získal 49,1 procenta hlasů.

Sčítání hlasů bylo velmi dramatické. První výsledky, které se začaly objevovat krátce po nedělním uzavření volebních místností ve 21:00 SEČ, totiž ukazovaly náskok krajně pravicového Bolsonara o několik procentních bodů. Jak se zvyšoval počet sečtených obvodů, začal se Bolsonarův náskok snižovat a nakonec se poměr obrátil. Pro Lulu hlasovalo zhruba o dva miliony lidí více než pro Bolsonara, celkem se hlasování mohlo zúčastnit 156 milionů voličů.

Nový prezident krátce po oznámení výsledků pronesl v Sao Paulu projev ke svým příznivcům, ve kterém řekl, že názorově rozdělená země nyní potřebuje jednotu a mír a slíbil, že bude neúnavně bojovat proti rasismu, předsudkům a diskriminaci. "Budu vládnout 215 milionům Brazilců... a ne jen těm, kteří pro mě hlasovali. Nejsou dvě Brazílie. Jsme jedna země, jeden národ - skvělý národ," řekl vítěz voleb.

Lula rovněž zmínil, že mezi jeho hlavní cíle bude patřit boj proti chudobě a že se soustředí i na to, jak ochránit Amazonii a zabránit dalšímu odlesňování. "Brazílie i celá planeta potřebují, aby Amazonie byla živá a dýchala. Strom, který stojí, je mnohem cennější než ilegálně vytěžené dřevo," řekl Lula.

Lulovi krátce po oznámení oficiálních výsledků začali gratulovat politici z celého světa. Jedním z prvních byl francouzský prezident Emmanuel Macron, podle kterého se Lulovým vítězstvím "otevírá nová kapitola v dějinách Brazílie". Americký prezident Joe Biden uvedl, že nová hlava Brazílie zvítězila ve "svobodných, spravedlivých a důvěryhodných volbách". Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador na twitteru napsal, že Lulova výhra přinese "humanismus a rovnost". Podle španělského premiéra Pedra Sáncheze výhra levicového kandidáta znamená "pokrok a naději".

Rychlost, s jakou do Brazílie začaly proudit gratulace novému prezidentovi, podle deníku The Guardian napovídá, že se světoví politici snaží odradit poraženého kandidáta Bolsonara od toho, aby začal zpochybňovat výsledky. Bolsonaro se zatím k výsledkům nevyjádřil.

Souboj mezi sedmašedesátiletým Bolsonarem a o deset let starším Lulou byl velmi vyhrocený. Zatímco Bolsonaro čelil časté kritice kvůli populismu a opatřením, jimiž přispěl k výrazně rychlejšímu ničení amazonského pralesa, před Lulou zase varovali někteří investoři a podnikatelé, podle nichž levicový kandidát nemá konkrétní ekonomický plán.

Lula se úřadu ujme v lednu příštího roku, předtím zastával funkci prezidenta už v letech 2003 až 2010. Jeho zvolení do nejvyšší ústavní funkce je pro něj velkým návratem na politické výsluní zejména poté, co mu pověst poškodilo několik korupčních kauz, kvůli kterým strávil rok a půl ve vězení. Bolsonaro je prvním prezidentem od 90. let, který ve volbách neobhájil mandát a musí úřad opustit po jednom volebním období.

Lulovi k vítězství ve volbách gratuluje celý svět, od Washingtonu po Moskvu

Prezidenti a premiéři z celého světa gratulují brazilskému levicovému exprezidentovi Luizi Ináciovi Lulovi da Silva k vítězství v nedělních volbách hlavy státu největší latinskoamerické země. Mezi prvními mu popřáli prezidenti Francie, USA, Ruska či Ukrajiny nebo předsedové vlád Británie, Německa, Španělska, Kanady a Austrálie. Mnozí zmínili, že se těší na spolupráci s Lulovou vládou v ochraně životního prostředí. Současný krajně pravicový prezident Jair Bolsonaro totiž proslul jako odpírač mezinárodních klimatických dohod a byl kritizován, že přispěl k nebývalému odlesňování Amazonie. Z vítězství sedmasedmdesátiletého Luly se také už v neděli večer radovaly miliony Brazilců v ulicích.

"Těším se na spolupráci v otázkách, které jsou důležité pro Spojené království i Brazílii, od růstu světové ekonomiky po ochranu přírodních zdrojů planety a podporu demokratických hodnot," napsal na twitteru například britský premiér Rishi Sunak. Také německý kancléř Olaf Scholz ve své gratulaci napsal, že se těší na "úzkou spolupráci naplněnou důvěrou", obzvláště v otázkách obchodu a ochrany klimatu. Blahopřejný dopis Lulovi, který byl prezidentem už v letech 2003 až 2010 a znovu se jím stane v lednu, zaslal i německý prezident Frank-Walter Steinmeier.

Mezi prvními gratuloval Lulovi už krátce po oznámení výsledků francouzský prezident Emmanuel Macron, podle kterého se Lulovým vítězstvím "otevírá nová kapitola v dějinách Brazílie". Americký prezident Joe Biden uvedl, že nová hlava Brazílie zvítězila ve "svobodných, spravedlivých a důvěryhodných volbách". Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador na twitteru napsal, že Lulova výhra přinese "humanismus a rovnost". Podle španělského premiéra Pedra Sáncheze výhra levicového kandidáta znamená "pokrok a naději".

Rovněž ruský prezident Vladimir Putin v telegramu uvedl, že si přeje s Lulou rozvíjet "konstruktivní rusko-brazilskou spolupráci ve všech oblastech". "Přijměte mé upřímné gratulace... Výsledky voleb potvrdily vaši velkou politickou autoritu," napsal Putin, s nímž se Bolsonaro setkal letos v polovině února, tedy jen krátce před začátkem ruské invaze na Ukrajinu. Za cestu do Moskvy tehdy kritizoval Bolsonara i Washington. Lulovi dnes popřál i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který "doufá v aktivní spolupráci se starým přítelem Ukrajiny" a chce posílit "strategické partnerství, aby byla zaručena demokracie, mír, bezpečnost a prosperita Ukrajiny, Brazílie a celého světa".

Staronovému brazilskému prezidentovi k vítězství gratulovali i představitelé Evropské unie, v níž podle webu Politico návrat Luly vyvolává značné naděje ohledně zlepšení ochrany amazonského pralesa. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na twitteru uvedla, že se těší na spolupráci v oblastech, jako jsou potravinová bezpečnost, obchod a boj proti změně klimatu.

Výhra Luly by mohla přispět i k vytvoření největší zóny volného obchodu na světě, a to realizací obchodní dohody EU se skupinou Mercosur (Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay). Ta byla uzavřena v roce 2019 po téměř 20 letech jednání, ale dosud se ji nepodařilo ratifikovat i kvůli sporům některých evropských vlád, mimo jiné francouzské, s Bolsonarovou vládou.

Levicovému exprezidentovi k vítězství nad krajně pravicovým rivalem popřála i nová italská premiérka Giorgia Meloniová, která je šéfkou krajně pravicové strany Bratři Itálie. "Premiérka Meloniová blahopřeje Lulovi ke zvolení prezidentem Brazílie," napsal na twitteru její úřad. "Itálie a Brazílie budou společně pokračovat ve spolupráci ve jménu historického přátelství našich národů a budou spolu čelit společným výzvám, které nás čekají," píše se dál v gratulaci úřadu italské premiérky.

Blahopřání Lulovi přišlo například i od Palestinské autonomie, která rovněž doufá v posílení vztahů s brazilskou vládou. Ta dosavadní totiž byla nakloněna izraelské pravici a zejména předchozímu izraelskému premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi, který má ale nyní šanci se do úřadu po úterních volbách vrátit. Palestinské ministerstvo zahraničí vzkázalo Lulovi, že se těší na navrácení palestinsko-brazilských vztahů do normálu i na spolupráci v palestinské otázce.

Rovněž Čína, která je největším obchodním partnerem Brazílie, "upřímně popřála" Lulovi k vítězství. "Jsme připraveni spolupracovat s novou brazilskou vládou vedenou Lulou da Silva a dostat vztahy na novou úroveň pro větší přínos oběma zemím i oběma národům," napsalo čínské ministerstvo zahraničí. Čína je spolu s Brazílií, Ruskem, Indii a JAR členem hospodářského uskupení BRICS, které vzniklo v roce 2009 (ještě bez JAR) za Lulova druhého prezidentského mandátu.

Přání zaslalo i mnoho prezidentů z Latinské Ameriky, v níž Lula rozšíří řady levicových hlav států. "Tvoje vítězství zahajuje novou dobu v historii Latinské Ameriky. Dobu naděje, která začíná dnes.... po tolika nespravedlnostech, které jsi zažil, tě brazilský lid zvolil a demokracie slaví triumf," napsal na twitteru argentinský levicový prezident Alberto Fernández s odkazem na několik korupčních kauz, kvůli nimž strávil Lula rok a půl ve vězení a které posléze zrušil nejvyšší soud. Z regionu Lulovi přáli i další prezidenti například levicový Gabriel Borić z Chile, středolevicový Laurentino Cortizo z Panamy, ale třeba i konzervativní prezident Uruguaye Luis Lacalle Pou. Lulovi popřáli i autoritářští levicoví prezidenti Miguel Díaz-Canel z Kuby a Nicolás Maduro z Venezuely.

Přání dorazila i z Afriky, mimo jiné od prezidentů JAR, Keni, Guiney-Bissau, Zambie či Gabonu.

Příznivci brazilského prezidenta Bolsonara, který prohrál volby, blokují silnice

V 18 z 27 brazilských států a územních celků demonstrují a blokují silnice příznivci krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara, který v neděli prohrál v rozhodujícím druhém kole voleb hlavy státu. Podle stanice G1 dnes odpoledne policie zaznamenala nejméně 100 blokád silnic a dálnic. Protestující vyjadřují odpor vůči vítězovi voleb, levicovému exprezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silva, a někteří chtějí, aby proti změně v nejvyšším úřadě zasáhla armáda. Obavy z nepokojů podle tisku a agentur zvyšuje také to, že k výsledku voleb se stále nevyjádřil ani samotný Bolsonaro.

Bolsonarovi příznivci vyšli do ulic a začali s blokádami silnic a dálnic v noci na dnešek, když bylo zřejmé, že Bolsonaro úřad neobhájil. Do protestů se zapojili hlavně malí autodopravci a řidiči kamionů, kteří patří k tvrdému jádru Bolsonarových přívrženců. Svými vozy nebo barikádami z pneumatik zablokovali některé klíčové infrastruktury, například dálnici Presidente Dutra, která spojuje dvě největší brazilská města Rio de Janeiro a Sao Paolo. Podle agentury Reuters demonstranti zablokovali nejméně jednu z hlavních příjezdových cest do nákladního přístavu ve městě Paranaguá, který patří k největším v Latinské Americe. Část voličů stávajícího prezidenta vyjadřuje podporu blokádám na sociálních sítích.

Brazilská dopravní policie uvedla, že se bude snažit zajistit průjezdnost silnic, musí ale pro to získat povolení od justičních orgánů, na čemž pracuje. Podle stanice G1 se většina blokád týká větší tahů - federálních silnic a dálnic.

Bolsonaro dosud volební výsledky nekomentoval. Toto mlčení je podle tisku a agentur nezvyklé. Obvykle se neúspěšní kandidáti vyjadřují k výsledku voleb do několika hodin. Bolsonaro téměř 24 hodin od konce hlasování žádné vyjádření nevydal. Podle svých spolupracovníků by tak mohl učinit dnes odpoledne či večer místního času (v noci na úterý SEČ). Jisté znepokojení vyjádřil i vítěz voleb Lula, který řekl, že je napůl rád a napůl znepokojený. "Chci vědět, zda prezident, kterého jsme porazili, umožní předání úřadu," prohlásil Lula. Podle stanice G1 rádci a političtí spojenci apelují na stávajícího prezidenta, aby prohru uznal.

Bolsonaro před volbami tvrdil, že elektronický systém hlasování, který Brazílie používá už mnoho let, je náchylný k podvodům a chybám. To ale odmítaly volební úřady, podle kterých byla tato prohlášení nepodložená. Podle analytiků si tím Bolsonaro mohl připravovat půdu pro to, aby neuznal nepříznivý výsledek voleb. Mohl se inspirovat postupem, který po prohře zaujal bývalý americký prezident Donald Trump, který patří ke stoupencům brazilské hlavy státu.

Témata:  Luiz Inácio Lula da Silva Brazílie

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.