Brexit: Británie zavede nový imigrační režim. Co čeká Čechy po 31. říjnu?

Ochrana práv unijních občanů v Británii a Britů žijících ve zbytku unie byla jedním ze tří hlavních témat při vyjednávání o brexitové dohodě, vedle finančního vyrovnání obou stran a problému kolem irské hranice. V Británii podle zpravodajské společnosti BBC žije přibližně 3,3 milionu přistěhovalců z evropského bloku. Přesný počet českých usedlíků není znám. Britský statistický úřad jej v roce 2017 odhadl na 49.000, podle posledního odhadu českého velvyslanectví v Londýně přesahuje 100.000.

Při ratifikaci "rozvodové" dohody by okamžikem odchodu Británie z EU začalo přechodné období, které by trvalo nejméně do konce příštího roku. Na právech plynoucích ze svobody pohybu v rámci EU by se při této variantě pro přistěhovalce z unie nic neměnilo. Až do června 2021 by pak měli čas na podání žádosti o povolení k dalšímu pobytu v rámci zvláštního přihlašovacího systému, který britská vládá naplno spustila v březnu.

"Spořádanému" brexitu ale za aktuální politické situace stojí v cestě řada překážek a objevují se proto obavy, že právní status občanů EU bude ohrožen vystoupením bez dohody. Britská vláda ale záhy po nástupu premiéra Borise Johnsona potvrdila, že v tomto směru nechystá žádné legislativní návrhy. Znepokojení nicméně vyvolalo srpnové vyjádření ministryně vnitra Priti Patelové, že unijní režim volného pohybu by v případě brexitu bez dohody přestal platit den po britském odchodu z bloku.

Johnsonova vláda však ujišťuje, že unijní občané již usazení v Británii zde budou mít i po "neřízeném" brexitu stejná práva, a záměr okamžitého ukončení volného pohybu osob následně odvolala. Na začátku září oznámila návrat k plánu předchozího kabinetu premiérky Theresy Mayové, podle kterého budou muset imigranti z EU prokazovat své právo na pobyt v Británii až od začátku roku 2021.

Londýnská ambasáda ČR uvádí, že Češi pobývající ke dni brexitu v Británii legálně, budou mít nadále přístup k sociální podpoře a službám, "a to za přibližně stejných podmínek jako nyní". "To znamená, že jim bude zachován nárok na zdravotní péči, vzdělání, sociální podporu a sociální bydlení, včetně podporovaného bydlení a pomoci v případě bezdomovectví, na stejném základě jako dnes," dodává velvyslanectví.

Na požádání o povolení k pobytu budou mít usedlíci z EU čas do 31. prosince 2020. Do té doby jim bude k prokázání oprávnění k pobytu stačit pas či národní průkaz totožnosti. Lidem, kteří mezi tímto datem a dnem odchodu z EU přicestují do Británie s cílem usadit se zde natrvalo, bude vydáváno povolení na tři roky. Na krátkodobé návštěvy Spojeného království bude do konce příštího roku občanům unijních zemí stále stačit občanský průkaz. Jaký režim nastane poté, není v tuto chvíli jasné.

Do konce září přijal nový systém britského ministerstva vnitra skoro 1,9 milionu žádostí o povolení k pobytu, z toho 22.200 od českých žadatelů. Zároveň úřady schválily něco málo přes 1,5 milionů žádostí, přičemž v 61 procentech případů udělily trvalý pobyt a ve 38 procentech pobyt přechodný. Oba statusy umožní i po zavedení nového imigračního režimu cizincům v Británii pracovat, studovat, využívat státní systém zdravotní péče nebo čerpat státní podporu.

Britské ministerstvo vnitra hlásí, že se uchazečům snaží co nejvíce vycházet vstříc, provoz jeho přihlašovacího systému se nicméně neobešel bez zádrhelů. Žadatelé do něj nahrávají soubory skrze chytré telefony, mobilní aplikace ale na začátku října stále nefungovala na zařízeních iPhone. Také se ukázalo, že asi pro čtvrtinu lidí proces není tak jednoduchý, jak vláda slibovala. Úřad dohlížející na obsah reklam kvůli tomu v srpnu zakázal vládě dál vysílat sdělení, podle něhož na podání žádosti stačí jen "pas nebo občanský průkaz a vyplnit webový formulář".

Deník The Guardian v reportáži z tohoto týdne upozornil na případ německé rodačky Doris Ratnamové, která žije v Londýně od roku 1968. "Udělení statusu se dočkala až po dvou a půl měsících, po dvou návštěvách místní radnice, po zaplacení 15 liber (430 Kč) za objednání termínu a po opakovaných telefonátech na krizovou linku ministerstva vnitra," uvedl deník.

Navíc se objevily i nejasnosti ohledně toho, kdy je vydáván trvalý a kdy přechodný pobyt, nebo varování, že jisté skupiny obyvatel by mohly mít s přihlašovacím systémem problémy. "Proces je velmi snadný, když znáte svá práva, jste zvyklí na internet a jste dost drzí, abyste si vydupali to, na co máte nárok. U zranitelnějších osob tak dobře fungovat nebude. Očekáváme, že bez statusu zůstanou statisíce lidí, bude-li systém pokračovat jako dosud," řekl The Guardian imigrační právník Chai Patel z organizace Joint Council for the Welfare of Immigrants.

Témata:  Brexit,  Češi,  Česká republika