Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Británie ohlásila další vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě 1,3 miliardy liber

Boris Johnson
Boris Johnson
Foto: Facebook Boris Johnson

Británie poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 1,3 miliardy liber (38 miliard korun). Před dnešním virtuálním summitem zemí skupiny G7 to oznámilo britské ministerstvo financí.

Podle prohlášení úřadu jde o "nejvyšší míru britských vojenských výdajů v jednom konfliktu od válek v Iráku a Afghánistánu". Peníze na tuto pomoc budou odčerpány z vládních rezerv pro mimořádné události. doplnilo ministerstvo.

Premiér Boris Johnson v úterý Ukrajině slíbil vojenskou pomoc za 300 milionů liber nad rámec dosud poskytnutých 200 milionů liber. Předchozí balík pomoci zahrnoval elektronické vybavení a přístroje nočního vidění. Británie dosud dodala například Ukrajině 5000 protitankových střel, pět protiletadlových raketových systémů s více než 100 střel a 4,5 tuny výbušnin.

Johnson a ministr obrany v květnu uspořádají setkání se zástupci zbrojovek, aby s nimi probrali navýšení výroby s ohledem na vysokou poptávku vzniklou ukrajinskou válkou a také odklonem Kyjeva od zbraní ruské výroby, uvádí ministerstvo financí.

"Putinům brutální útok nezpůsobuje jenom neslýchanou devastaci Ukrajiny, ale ohrožuje mír a bezpečnost napříč Evropou," upozornil Johnson s odkazem na ruského prezidenta Vladimira Putina.

Agentura Reuters napsala, že se Británie sice podílí na vojenské pomoci Ukrajině, ale přijala relativně malou část z pěti milionů Ukrajinců, kteří uprchli ze země. V sobotu britská vláda oznámila, že vydala víza 86.000 Ukrajincům a z nich už 27.000 do Británie dorazilo.

Virtuální jednání skupiny G7 se bude konat za účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského dnes, den před ruskými oslavami konce 2. světové války.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko omezilo své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a ačkoliv nadále pokračují snahy o mírová jednání, prezident Vladimir Putin nedávno oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.

Ruské ministerstvo obrany také uvedlo, že se vojska přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Boje na východě Ukrajiny aktuálně sílí.

Není navíc zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Témata:  Velká Británie Ukrajina Boris Johnson

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.