Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Británie zavedla nové sankce, i na Putinovu bývalou manželku a údajnou přítelkyni

Londýn
Londýn
Foto: Pixabay

Británie rozšířila svůj sankční seznam o 12 lidí z nejbližšího kruhu ruského prezidenta Vladimira Putina. Je mezi nimi i bývalá manželka šéfa Kremlu, jeho údajná přítelkyně a několik bratranců. S odvoláním na britské ministerstvo zahraničí to uvedla agentura Reuters.

"Odhalujeme a zaměřujeme se na pochybnou síť, která podporuje Putinův luxusní životní styl, a utahujeme svěrací kazajku jeho nejbližšího okolí," uvedla v prohlášení šéfka britské diplomacie Liz Trussová. "Budeme pokračovat v sankcích vůči všem, kdo napomáhají Putinově agresi, dokud Ukrajina nezvítězí," řekla.

Na sankčním seznamu nově přibyla někdejší ruská gymnastka Alina Kabajevová, která je podle médií Putinovou přítelkyní a stojí v čele velké mediální skupiny NMG. Kreml opakovaně popřel zprávy, že Putin má s Kabajevovou milostný vztah nebo děti. Zákaz cestování a zmrazení majetku se dotkne i babičky Kabajevové, která je blízkou spolupracovnicí oligarchy Gennadije Timčenka.

Británie uvalila sankce také na bývalou Putinovu manželku Ljudmilu, s níž strávil v manželství 30 let. Pár se rozvedl v roce 2013. Jejich společné dcery Jekatěrina Tichonovová (35) a Marija Voroncovová (36) se na britský sankční seznam dostaly již dříve. Odvetná opatření za invazi na Ukrajinu se dotknou také nejméně tří Putinových bratranců a několika dalších příbuzných či důvěrníků. Celkem se nové sankce týkají 12 lidí.

Témata:  Velká Británie Alina Kabajevová

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 19:17

Tvrdá slova Jennifer Aniston: Smrt Matthewa Perryho je pro něj lepší, aspoň už netrpí

Herečka Jennifer Aniston se v rozhovoru pro magazín Vanity Fair otevřeně rozpovídala o svém zesnulém kolegovi ze seriálu Přátelé Matthewu Perrym a o jeho boji se závislostí. Přiznala, že jeho smrt byla pro všechny velmi náročná, ale zároveň cítí, že je to pro něj lepší.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.