Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Britský král Karel III. zpřístupní veřejnosti zámek Balmoral

Král Charles III.
Král Charles III.
Foto: Instagram The Royal Family

Král Karel III. (75) otevírá pro veřejnost od 4. května do 11. srpna brány zámku Balmoral ve Skotsku. Jedná se o soukromý majetek královské rodiny a oblíbené sídlo nebohé královny Alžběty II. (†96).

Panovnice každoročně během letních prázdnin zvala na panství své děti, vnoučata a pravnoučata, aby společně podnikali túry, jízdy a lov. Přesně na tomto místě také zemřela, a to 8. září 2022.

Královna s radostí zvala do tohoto letního venkovského sídla premiéry a ministry. Ve Skotsku byli rodině často představováni i noví členové včetně princezny Diany (†36). V sérii Koruna se tento rituál nazývá Balmoral Test.

Zájemci o návštěvu tohoto místa si ale sáhnou hluboko do kapsy. Cena lístku je sto liber (kolem 3000 korun) na osobu. Chcete-li kromě prohlídky interiéru zažít i tradiční odpolední čaj, musíte zaplatit 150 liber (kolem 5000 korun).

O vstupenky je navzdory ceně obrovský zájem, což dokazuje i fakt, že většina z nich je již beznadějně vyprodána.

Témata:  Král Charles III. Velká Británie

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 16:53

Kritizujete Harryho a Meghan? Experti prozradili, co tím skutečně způsobujete

Meghan Markle a princ Harry jen zřídkakdy uniknou nové vlně kritiky nebo kontroverzí. Podle zdrojů je ale tento neustálý tlak a chaos tím, co jejich manželství drží pohromadě a posiluje. Nejnovější vlna veřejného nesouhlasu zasáhla třiačtyřicetiletou Meghan minulý týden, kdy se rozhodla nevzít si vlčí mák na dvě významné akce, včetně narozeninové oslavy Kris Jenner.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.