Evropská unie by se dokázala vypořádat s krátkodobým přerušením veškerých dodávek ruského plynu. Mělo by to však vážné ekonomické důsledky a vyžádalo by si to nouzové kroky k omezení poptávky. Vyplývá to z analýzy bruselského institutu Bruegel, na kterou se dnes odvolává agentura Reuters.
Eskalace napětí mezi Západem a Ruskem kvůli Ukrajině vyvolala obavy ohledně dodávek ruského plynu do Evropy. To přimělo Evropskou komisi (EK) a Spojené státy ke zkoumání možností alternativních dodávek.
Pokud by Rusko zastavilo veškeré dodávky plynu, musela by EU podle institutu Bruegel zvýšit dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) a zároveň zavést opatření k omezení spotřeby, například uzavírky továren. Simone Tagliapietra z institutu Bruegel upozornil, že tento vývoj by měl zásadní vliv na ekonomiku. "Takovýto válečný scénář by pro Evropu znamenal obtížná a nákladná rozhodnutí ke zvládnutí situace," prohlásil.
Rostoucí ceny plynu už v posledních měsících vedly k růstu nákladů evropských domácností a k omezování produkce v některých odvětvích, která jsou závislá na plynu. Ruské dodávky pokrývají zhruba 40 procent spotřeby plynu v EU. V případě velmi chladné zimy a přerušení ruských dodávek od února by se podle institutu Bruegel mohly zásobníky plynu v EU do konce března vyprázdnit.
Pokud by dodávky ruského plynu byly přerušeny i přes příští zimu, bylo by zvládnutí situace pro EU ještě obtížnější. EU by musela přikročit k dalšímu omezování spotřeby plynu, což by mohlo znamenat zvyšování produkce energie z uhlí, tedy vyšší emise oxidu uhličitého, či odklad plánovaného odstavení zbývajících jaderných elektráren v Německu. A to by bylo politicky citlivé rozhodnutí.
Témata: Rusko, zemní plyn
Související
8. února 2026 13:24
7. února 2026 17:27
15. ledna 2026 15:44
11. ledna 2026 9:15
3. ledna 2026 15:38
1. ledna 2026 15:59
