Byl Trump agent KGB? O jeho vazbách na Sovětský svaz se nemluví poprvé

Mussajev, který sloužil v 6. ředitelství KGB zodpovědném za kontrarozvědnou podporu v ekonomice, uvedl, že jedním z hlavních cílů této jednotky bylo „verbování podnikatelů z kapitalistických zemí“. Tvrdí, že Trump, tehdy čtyřicetiletý newyorský developer, byl jedním z těchto rekrutů.

Svá tvrzení Mussajev zveřejnil v příspěvku na Facebooku, ale neposkytl k nim žádné důkazy. Dodal, že osobní složka agenta „Krasnova“ byla odstraněna z FSB a nyní ji údajně spravuje jeden z blízkých spolupracovníků prezidenta Vladimira Putina.

Toto obvinění přispívá k dlouhodobým spekulacím o Trumpových vazbách na Rusko, které sahají až k jeho první návštěvě Moskvy v roce 1987. Tehdy se Trump vydal do Sovětského svazu, aby zde prozkoumal možnosti realitních projektů. Cestu mu údajně usnadnili sovětští představitelé, což vyvolalo otázky, zda šlo pouze o běžnou obchodní příležitost, nebo něco složitějšího.

Bývalý agent sovětské tajné služby KGB Jurij Švec podle The Guardian tvrdí, že Rusko po čtyři desetiletí pěstovalo Donalda Trumpa jako svůj tajný trumf. Podle něj byl Trump pro Moskvu ideálním cílem – ješitnost a narcismus z něj udělaly snadno ovladatelnou osobnost, která podlehla ruské propagandě.

Švecova svědectví se objevila v knize amerického novináře Craiga Ungera American Kompromat, která se věnuje nejen vazbám bývalého amerického prezidenta na Rusko, ale také jeho vztahu s nechvalně proslulým finančníkem Jeffreym Epsteinem.

Podle Švecových slov byl Trump na ruském radaru už od roku 1977, kdy si vzal Ivanu Zelníčkovou, českou modelku. Československá rozvědka začala Trumpa sledovat ve spolupráci s KGB. O tři roky později, když zahájil svůj první velký realitní projekt – hotel Grand Hyatt New York –, si pro něj KGB připravila další návnadu.

Tehdy zakoupil 200 televizorů od sovětského emigranta Semjona Kislina, který spoluvlastnil obchod Joy-Lud Electronics na Páté avenue. Podle Švecových tvrzení byl Kislin agentem KGB, jenž měl za úkol identifikovat potenciální cenné kontakty, mezi něž Trump patřil. Kislin ovšem jakoukoli spolupráci s KGB popírá.

Zásadní moment přišel v roce 1987, kdy Trump s manželkou poprvé navštívil Moskvu a Leningrad. Podle Švece tehdy KGB zahájila „ofenzivu šarmu“, při níž Trumpovi poskytovala falešnou představu o jeho výjimečnosti. „Shromáždili na něj spoustu informací a věděli, že je intelektuálně a psychologicky velmi zranitelný. Podléhal lichotkám a přesně to agenti využili,“ tvrdí bývalý sovětský agent.

Během této návštěvy Trumpa KGB „krmila“ propagandistickými frázemi a vyvolávala v něm dojem, že by měl vstoupit do politiky. Jakmile se vrátil do USA, začal skutečně zvažovat kandidaturu na prezidenta. Na podzim 1987 vydal celostránkovou inzerci v několika hlavních amerických denících, kde vyzýval k přehodnocení zahraniční politiky USA. Zpochybňoval zapojení Spojených států do NATO a obviňoval Japonsko z ekonomického parazitování na Americe.

Švec vzpomíná, jak se po zveřejnění inzerátu ocitl na centrále KGB v Moskvě, kde viděl depeši, která označovala Trumpův článek za úspěšnou operaci „aktivních opatření“ – tedy propagandistické kampaně prováděné ruskými tajnými službami. „Bylo to něco nevídaného. Nic podobného jsem do té doby neviděl – až do chvíle, kdy se Trump stal prezidentem,“ řekl Švec.

Když Trump v roce 2016 vyhrál prezidentské volby, v Moskvě to podle Švece vyvolalo obrovské nadšení. Vyšetřování Roberta Muellera sice neprokázalo přímé spiknutí mezi Trumpovou kampaní a Ruskem, nicméně Centrum pro americký pokrok zjistilo, že Trumpův tým měl nejméně 272 kontaktů a 38 schůzek s ruskými operativci.

Švec se domnívá, že Muellerova zpráva byla zklamáním, protože se soustředila jen na kriminální aspekty, nikoli na širší kontext Trumpových vazeb na Moskvu. „Očekávalo se, že vyšetřování odhalí celý rozsah Trumpova napojení na Rusko, ale místo toho jsme dostali jen analýzu možných trestních činů,“ řekl. Proto se rozhodl ve spolupráci s Ungerem věnovat další investigaci, jejímž výsledkem je kniha American Kompromat.

Unger v knize vysvětluje, že Trump nebyl součástí dlouhodobého strategického plánu Kremlu. Místo toho byl jedním z mnoha Američanů, které se Sověti snažili získat pro své zájmy. „Rusové tehdy rekrutovali kdekoho. Trump byl ideální cíl – jeho ješitnost a touha po obdivu z něj dělaly snadnou kořist,“ tvrdí autor.

Podle něj Moskva Trumpa kultivovala po čtyřicet let a nakonec se jí podařilo, aby se dostal do Bílého domu. I když nebyl vědomým agentem, jeho postoje a chování často kopírovaly ruské propagandistické linie. Švec i Unger se shodují, že Trump nebyl „manchurianským kandidátem“ v tradičním smyslu, ale spíše někým, koho KGB a později ruské zpravodajské služby dokázaly využít ke svým cílům.

Témata:  KGB (sovětská tajná služba),  Donald Trump