Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

České volby podle NYT ukončí éru excentrického a tvrdě pijícího prezidenta

Miloš Zeman
Miloš Zeman
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

České prezidentské volby jsou podle listu The New York Times (NYT) důležité ani ne tak pro to, co přinesou, jako spíše pro to, co ukončí; a sice éru dosavadního "excentrického a tvrdě pijícího" prezidenta, který se často dostával do sporů s českou vládou a evropskými spojenci kvůli své snaze o sbližování s Ruskem a Čínou.

Bez ohledu na to, který ze dvou finalistů - bývalý generál NATO Petr Pavel (35,40 procenta hlasů) a miliardář a expremiér Andrej Babiš (34,99 procenta) - nakonec zvítězí, "odchod Miloše Zemana, českého prezidenta poslední dekády, by měl zahraniční vztahy země vrátit na jednoznačně prozápadní cestu", míní NYT, podle kterého si Pavel i Babiš přejí bližší vztahy se Západem a NATO.

Deník konstatuje, že role českého prezidenta je především ceremoniální, ale Zeman ji využíval a podle svých kritiků i zneužíval, aby z Pražského hradu učinil alternativní centrum zahraniční politiky zaměřené na budování vztahů spíše s Východem než se Západem.

"Jen několik dní před tím, než v pátek začalo první kolo voleb, měl Zeman videokonferenční hovor s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, který Prahu vyzval, aby 'aktivně podporovala' vztahy Číny s východní a střední Evropou; což je něco, co není pravděpodobné, až Zeman v březnu formálně odejde," píše americký list.

Na to, až Zemanova éra končí, se tak těší i český ministr zahraničí Jan Lipavský, podle něhož to přinese novou šanci a zásadní nový impuls české zahraniční politice. "Zemanova éra skončila a bez ohledu na to, kdo vyhraje, se situace změní. Škodil české zahraniční politice. Byl více otevřený Východu, více otevřený Rusku a Číně," říká podle NYT v podobném duchu politolog Otto Eibl z Masarykovy univerzity.

Deník připomíná, že česká vláda v čele s Petrem Fialou je silným podporovatelem Ukrajiny. Zeman, zděšený ruskou invazí na Ukrajinu, podle deníku v posledních měsících dává najevo menší nadšení pro úzké vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ale zároveň udržuje vřelé vztahy s jeho nejbližšími evropskými přáteli - maďarským premiérem Viktorem Orbánem a srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem, kteří jsou autoritářskými vůdci.

V kontrastu ve Zemanem jsou finalisté prezidentské volby podle NYT zaměřeni spíše na Západ než na Východ, i když oba zahájili svou kariéru v komunistickém Československu a byli členy komunistické strany. Babiš, který byl politickým spojencem Zemana, se krátce před volbami setkal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a sice má dobré vztahy s Orbánem, ale během působení v úřadu premiéra nedával najevo žádné sympatie vůči Rusku. Pavel se zase stal šéfem českého generálního štábu a poté stanul v čele vojenského výboru NATO, připomíná deník.

Témata:  Miloš Zeman noviny a tisk

Související

Aktuálně se děje

8. května 2025 14:40

Všichni ho měli rádi. Česko reaguje na úmrtí Jiřího Bartošky

Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Vladimir Putin promlouvá na oslavách u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války. (9.5.2025)

Válka na Ukrajině má podporu celého Ruska, řekl Putin na oslavách v Moskvě

Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.