Český velvyslanec: Německá média dlouho uprchlickou situaci v Česku nevnímala

Rozhovory, které o české vstřícnosti opakovaně německým médiím poskytl, vnímá také jako snahu Německa doplnit si představu o světě po éře dlouholeté kancléřky Angely Merkelové.

Německo se po desetiletí snažilo na Rusko zapůsobit přes obchodní vztahy, od kterých si slibovalo i postupné politické změny. "Německá představa, že je Rusko otevřené pro svoji vnitřní změnu v zájmu dalšího prohlubování spolupráce, možná byla bohužel příliš idealistická, ne-li naivní. Rusko rozumí především svým zájmům a ty jsou postaveny na mocenské pozici," řekl Kafka.

Jako problém český diplomat nevidí to, že Německo a s ním i Západ to zkusily s Ruskem po dobrém, ale že si nepřipravily náhradní řešení. "Německo a tady musíme mluvit konkrétně o Angele Merkelové za 16 let odvedla velkou práci pro to, aby Rusko v plánu A pacifikovala. Bohužel za cenu toho, že naprosto vyloučila plán B, to znamená krizový režim, pokud by plán A selhal," řekl.

To je podle Kafky jedním z důvodů, proč doposud německá veřejnost a němečtí politici nevěnovali přílišnou pozornost nejbližším spojencům a partnerům. Po ruské invazi se to ale mění a německá média denně plní zprávy o ukrajinských běžencích mířících do sousedních zemí. V centru pozornosti Německa je především Polsko, kam se uchýlila většina uprchlíků. Do hledáčku německých médií a především pak těch regionálních v Sasku a Bavorsku se ale dostává i Česká republika.

Komentáře, které se Česku věnují, si často pokládají otázku o příčinách zcela chladného postoje Čechů k běžencům v roce 2015, kdy do Evropy utíkali zejména Syřané, Afghánci a obyvatelé severoafrických zemí, a naopak současné vřelosti vůči Ukrajincům. Hlavní odpovědí těchto analýz je srpen 1968, kdy Češi získali vlastní zkušenost s tehdy sovětskou invazí.

Na důvody české angažovanosti se Kafky po ruské invazi ptaly i rozhlasové stanice Deutschlandfunk a WDR. Diplomat jim řekl, že Češi současnému konfliktu rozumí a ukazují, že pomáhat nejen musí, ale také umí. Domnívá se, že rozhovory s ním jsou i cestou, jak si Německo chce doplnit představu, jak Česko nahlíží na současnou chaotickou situaci, kdy skončil svět podle Merkelové.

"Dlouhou dobu ani německá média moc nevnímala, jaká je skutečná situace v Česku, kolik máme ukrajinských vyhnanců," řekl Kafka s tím, že německá veřejnost byla fascinována situací v Polsku a také posunem situace v Maďarsku. "A tím, že Česká republika není bezprostředně sousední zemí s Ukrajinou, tak jsme se do těch různých mediálních přehledů ani moc nedostávali," doplnil. Dodal, že to se nyní mění a že si německá média očividně daleko více cení českého pohledu.

"Protože to nejsou jenom komentáře, ale je to reálná zkušenost, nejsou to jenom obrázky z roku 1968, ale je to skutečnost, že česká veřejnost si tu ukrajinskou, nebo ruskou válku na Ukrajině pustila do svého obýváku," řekl.

Kafka poukázal na to, že Německo nijak kontroverze roku 2015 nezdůrazňuje. "Musím ke cti německé strany říct, že tady nedochází k nějakému triumfování a ani k nějakým výčitkám, proč jsme nejednali v roce 2015 řekněme vstřícněji. Myslím si, že tady je možné říci, že ten celý svět se změnil, že se změnilo nejenom vnímání migrace, ale také se změnilo zásadně vnímání Ruska a (ruského prezidenta Vladimira) Putina," uvedl.

Český diplomat k omylům a nedoceňováním situací týkajících se Ukrajiny a Ruska zmínil slova někdejšího německého ministra zdravotnictví Jense Spahna, který řekl, že až skončí pandemie nemoci covid-19, bude nutné si vzájemně mnohé odpustit. "Já myslím, že i tady si v rámci posledních deseti let, až skončí válka na Ukrajině, doufejme, budeme muset něco odpustit. Jenom jediná věc mně vrtá hlavou, že netuším, kdo odpustí Rusku," řekl.

Kafka v rozhovoru s ČTK mluvil i o současné evropské jednotě, kterou ještě nedávno narušovaly spory mezi Bruselem a Polskem o vládu práva a také následky odchodu Británie z Evropské unie. "Je dobře, že v té hrůze, kterou teď zažíváme ze strany Ruska, je aspoň pozitivní zpráva, že Polsko i Británie se vrátily zcela jednoznačně, řekl bych skoro do první linie Západu při obraně hodnot," řekl. Podle něj je samozřejmé, že se tímto spory nesmažou. "Je doba, kdy se řeší vláda práva, a je doba, kdy se řeší válka na Ukrajině. Je velice dobře, že ty věci se spolu, jak věřím, míchat nebudou a že polská inspirace bude jak pro celou Evropu, tak pro Německo naprosto nezpochybnitelná," řekl.

"Možná si tady na závěr troufnu říct takovou průpovídku, že rozdíl mezi Polskem a Německem byl dlouhou dobu takový, že Polsko se bálo Ruska a jinak ničeho a že Německo se nebálo Ruska a jinak všeho. A já věřím, že teď, kdy je na tahu Německo, se trochu poučí z pohledu Polska," dodal.

Uprchlíci míří vlaky do Německa a Rakouska, dráhy posilují spoje

Mnoho uprchlíků přijíždějících z Ukrajiny v Česku nezůstává a pokračuje dál na západ Evropy. To potvrzuje i zvýšená obsazenost vlaků z Prahy do Německa, kterými nyní jezdí až 1500 běženců denně. Další míří do Rakouska. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) dnes na dotaz ČTK řekl, že v pondělí použilo vlaky všech dopravců 9000 uprchlíků, z toho 1400 směřovalo dál do Německa a 1100 do Rakouska. Podobně tomu je s mírnými výkyvy každý den. Kupka proto jedná o plánu vypravit speciální vlaky.

"Jednáme s německou a rakouskou stranou o speciálních spojích. Zatím je to závislé na pravidelných spojích", uvedl dnes pro ČTK ministr Kupka. Klíčový je podle něj souhlas cílových zemí.

"V souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny sledujeme zvýšený zájem o cesty mezistátními spoji jak do ČR, tak tranzitem přes ČR do dalších zemí. V případě spojů do západní Evropy v současné době evidujeme denně více než 1500 uprchlíků z Ukrajiny," uvedl dnes na dotaz mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.

Uprchlíci využívají zejména vlakové linky Ex 5 Berliner z Prahy do Drážďan a Berlína a linky Ex 6 Západní expres z Prahy do Mnichova. Dopravce proto hlavně vlaky do Berlína postupně posiluje o vozy navíc. Dopravce také upozorňuje, že ukrajinští uprchlíci mohou tyto spoje v Česku i v Německu používat bezplatně.

Uprchlíci nyní do Česka i z něj jezdí zejména pravidelnými spoji. Dráhy proto už v minulých dnech posilovaly také své pravidelné linky ze Slovenska o stovky míst navíc. Jejich obsazenost v minulém týdnu stoupla více než trojnásobně. Uprchlíci jezdí do ČR také vlaky z Polska nebo Maďarska. Dráhy také posilují linky i na území Česka, například v úseku Ostrava-Praha vypravují i posilové vlaky.

Pozastavené naopak zůstávají humanitární vlaky. "Zavedení evakuačních vlaků nebo jiných spojů pro potřeby přepravy ukrajinských občanů koordinujeme s českým ústředním krizovým štábem. O jejich případném zavedení budeme informovat," dodal Šťáhlavský.

Dráhy v minulých dnech vypravovaly speciální humanitární vlaky, kterými vozily běžence přímo z Ukrajiny. Celkem takto vyjelo sedm evakuačních vlaků. Humanitární vlakový most zavedl také RegioJet mezi Prahou a polským městem Přemyšl u ukrajinských hranic. Volné kapacity nabídli pro převoz humanitární pomoci a dopravu uprchlíků i další dopravci.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu z této země uprchly do zahraničí tři miliony lidí, uvedla dnes Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Do Česka od začátku ruské invaze zatím přicestovalo podle odhadů 220.000 Ukrajinců. Už dříve ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl, že ČR je schopna poskytnout základní komfort a najít ubytování pro zhruba 250.000 lidí. 

Kvůli přílivu uprchlíků se objevují také dezinformace týkající se Ukrajinců. "Mezi lidmi prchajícími před válkou na Ukrajině jsou údajně amnestovaní zločinci. Je to lež a jde o strašení s cílem vyvolat paniku. Prezident Zelenskyj 28. 2. jasně řekl, že propuštěni budou pouze ti, kdo zůstanou a budou bojovat proti ruské agresi," vyvrací jednu z nich Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám.

Témata:  uprchlíci,  Česká republika,  Německo,  noviny a tisk