Chování ruské armády v Buči nemá daleko ke genocidě, řekl Johnson

Odhalení ohledně počínání ruské armády v Buči poblíž Kyjeva vzbudilo mezinárodní vlnu nevole a ostré kritiky vůči Rusku a přimělo západní státy ke zvažování dalších ekonomických sankcí vůči Moskvě. Na místě se po ústupu ruských vojsk našlo mnoho zastřelených civilistů, někteří z nich například se svázanýma rukama. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského přišlo ve městě o život nejméně 300 civilních obyvatel.

"Když se podíváte, co se děje v Buči, co (ruský prezident Vladimir) Putin provedl na Ukrajině, což se mi nezdá být příliš daleko od genocidy, není divu, že lidé reagují tak, jak reagují," řekl Johnson novinářům.

"A nepochybuji, že mezinárodní komunita, a Británie bude stát v první řadě, se znovu společně rozhodne uvalit další sankce a tresty na režim Vladimira Putina," dodal britský premiér.

"Je to masové vraždění v bezprecedentním měřítku. Něčeho takového jsme nebyli svědky myslím od roku 1995," řekl ráno britský ministr zdravotnictví Javid s odkazem na masakr asi 8000 muslimským mužů ve Srebrenici.

"Nechci si za několik let připomínat další genocidu v Evropě, svět má moc to zastavit a musí jednat," dodal.

Kreml opakovaně tvrdí, že obvinění založená na svědectvích místních obyvatel a humanitárních pracovníků a záběrech reportérů jsou podvodem, kterým se západní státy snaží očernit ruskou armádu.

Pachatelé masakru v Buči musí nést odpovědnost, prohlásil Scholz

Pachatelé a ti, kteří vydávali povely při masakru civilistů v ukrajinském městě Buča, musí nést odpovědnost. Ve Spolkovém sněmu to dnes prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, podle něhož se krveprolití dopustili ruští vojáci. Řekl také, že Berlín vede tajné rozhovory s Kyjevem o případných budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.

Zabíjení civilistů je válečný zločin, zdůraznil Scholz a varoval, že je třeba se připravit na další podobné obrázky jako z Buče. Ruského prezidenta Vladimira Putina šéf německé vlády vyzval k okamžitému ukončení destruktivní války.

Německá vláda dnes označila za neudržitelná tvrzení Moskvy, že záběry s mrtvými civilisty v Buči byly zinscenované. "Výklady ruské strany, že jde o zinscenování nebo že Rusko není za vraždy odpovědné, nejsou podle nás udržitelné," uvedl mluvčí vlády Steffen Hebestreit s poukazem na vyhodnocení satelitních snímků. Ty podle něj ukazují, že oběti ležely v ulicích nejméně od 10. března, přičemž ruské síly byly v oblasti od 7. do 30. března.

Ruská zvěrstva v Buči dnes podle agentury DPA odsoudil také Spolkový sněm, přičemž k příslušnému usnesení se připojili poslanci napříč politickým spektrem. Shoda mezi vládou a opozicí naopak nepanuje v otázce dodávek německých zbraní Ukrajině, kde Scholzova vláda čelí kritice konzervativní opozice CDU/CSU, že Kyjev podporuje málo. To dnes sociálnědemokratický kancléř odmítl a zastal se také své stranické kolegyně a ministryně obrany Christine Lambrechtové, kterou opozice vyzvala k rezignaci kvůli údajně příliš váhavému přístupu k poskytování zbraní Ukrajině.

Ať se stane cokoli, NATO nebude stranou této války, prohlásil také Scholz. Řekl, že Německo vede s Ukrajinou důvěrná jednání o možných bezpečnostních zárukách, které by jí mohlo poskytnout pro zajištění bezpečnosti po ruské invazi.

Ukrajina přitom jako alternativu vůči členství v NATO, které Rusko rezolutně odmítá, navrhla, aby jí bezpečnostní záruky poskytly jednotlivé země jako Německo, Turecko nebo Čína. "Vedeme s Ukrajinou rozhovory o zárukách," řekl Scholz před poslanci. "Samozřejmě o tom hovoříme, ale v nezbytné důvěrnosti, s Ukrajinou i s dalšími oslovenými," potvrdil Scholz s tím, že jednání nyní nelze konkretizovat.

Kancléř řekl, že neutralita, kterou Ukrajina nabízí po konci ruské útočné války, je "velký ústupek vůči agresorovi". K nynějším vyjednáváním mezi Ruskem a Ukrajinou poznamenal, že "nesmí vyústit v nadiktovaný mír".

Scholz dnes rovněž zdůraznil, že Německo se musí zbavit závislosti na ruských fosilních palivech. Německo nyní podle něj dodává Ukrajině ze svých zbrojních skladů vše, co je k dispozici a co je rychle použitelné. Dokud Rusko nestáhne své vojáky z Ukrajiny, bude Berlín nadále podporovat Kyjev všemi možnými způsoby, ubezpečil sociálnědemokratický politik.

Scholz se dnes vyslovil proti tomu, aby byl kvůli ruské válce na Ukrajině prodlužován provoz německých jaderných elektráren. Ty podle něj nejsou na další provoz připraveny. Pokud by měly být jaderné elektrárny v provozu déle, byly by zapotřebí nové palivové články a další jaderné zdroje, které nejsou snadno dostupné, upozornil mimo jiné Scholz. Německý kancléř také kromě jiného vyslovil domněnku, že končí fáze globalizace, v níž bylo všechno velmi levné.

Témata:  válka na Ukrajině,  Ukrajina Buča,  Boris Johnson,  Olaf Scholz