Čína se nechystá v příštích deseti letech napadnout Tchaj-wan. míní Kissinger

"Neočekávám celoplošný útok na Tchaj-wan v příštích, řekněme, deseti letech, což je nejdále, kam dohlédnu," řekl 98letý Kissinger v pořadu moderátora Fareeda Zakarii. "Domnívám se ale, že konečné spojení Tchaj-wanu a Číny, konečné vytvoření jedné Číny, je cílem čínské politiky, a bylo to tak již od vytvoření současného režimu," dodal.

Nynější prezident USA Joe Biden se podle něj snaží posunout vztahy mezi Spojenými státy a Čínou produktivním směrem, brání mu v tom však vnitropolitické překážky. "Každý chce vystupovat proti Číně jako jestřáb," poznamenal někdejší bezpečnostní poradce prezidenta Richarda Nixona, který na začátku 70. let minulého století obnovoval diplomatické vztahy s Čínou po desetiletích přerušené komunikace.

"Když jsem poprvé přijel do Číny, byla to chudá, slabá a velmi asertivní země. Nyní je to poměrně bohatá, dost silná a stále velmi asertivní země," řekl Kissinger. "Ale naší výzvou tehdy a naší výzvou nyní je najít vztah, v němž spolu můžeme soupeřit, aniž bychom situaci dovedli k holokaustu. A to je velká výzva pro oba lídry," dodal bývalý ministr zahraničí s odkazem na Bidena a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.

Čína považuje Tchaj-wan dlouhodobě za svou vzbouřeneckou provincii, ačkoliv na ostrově panuje jiný politický systém a území funguje de facto samostatně. V posledních měsících Peking podle řady odborníků vystupuje vůči Tchaj-peji stále agresivněji. Někteří vysoce postavení generálové americké armády varovali, že by se Čína mohla pokusit ostrov ovládnout v příštích několika letech.

Kissinger v roce 1971 jako Nixonův národní bezpečnostní poradce tajně odletěl do Číny, kde zahájil diplomatická jednání. Obě země spolu přitom nekomunikovaly od roku 1949, kdy se v Číně chopili moci komunisté vedení Mao Ce-tungem. Jen několik měsíců po Kissingerovi přiletěl na návštěvu Číny samotný Nixon, který svou cestu nazval "týdnem, který změnil svět". Podle expertů šlo o jednu z nejvýznamnějších zahraničních cest amerického prezidenta v historii.

Kissinger je v Číně stále přijímán s nejvyššími poctami a setkává se tam s vysokými státními představiteli. V listopadu roku 2019 jej v Pekingu přijal i čínský prezident Si. Kissinger rovněž vlastní konzultační společnost, jež pomáhá nadnárodním korporacím se vstupem na čínský trh. Podle některých pozorovatelů bývalý ministr zahraničí, který se hlásí k realistickému přístupu k zahraniční politice, dlouhodobě ve svých pracích přehlíží porušování lidských práv v Číně.

Témata:  Kissinger,Henry,  Čína,  Čínská lidová osvobozenecká armáda,  Tchaj-Wan