Na první pohled jsou klasy pšenice v severovýchodní Číně stejné jako všechny ostatní, jež se kymácí ve větru po celém světě. Rozsáhlá čínská pole však nepokrývají obyčejné rostliny, ale ty, které byly vytvořeny ve vesmíru.

Jedná se o odrůdu známou jako Luyuan 502, která je druhým nejrozšířenějším druhem pšenice v Číně. Rostliny byly vyšlechtěny ze semínek, které vynesly vesmírné lodě na oběžnou dráhu do výšky 340 kilometrů nad zemským povrchem. V jedinečném prostředí s nízkou gravitací a mimo ochranný magnetický štít Země, získaly jemné změny DNA, které jim daly nové vlastnosti. Jsou díky tomu odolnější vůči suchu a lépe odolávají některým chorobám.

Jedná se o zdárný příklad rostoucího počtu nových odrůd důležitých potravinářských plodin, které byly vyšlechtěny na kosmických lodích a vesmírných stanicích při oběhu kolem Země. Semínka jsou vystavena stavu beztíže a kosmickému záření, které u rostlin vyvolává mutace. Tento proces je známý jako vesmírná mutageneze.

I když některé z mutací způsobují, že rostliny následně nejsou schopny růstu, jiné mohou být výhodné. Některé rostliny se díky vlivům stanou odolnějšími a schopnými snášet extrémnější podmínky pěstování, zatímco jiné produkují více potravy, rostou rychleji či potřebují k přežití méně vody. Po návratu na Zem procházejí semínka těchto vesmírných rostlin pečlivou selekcí a dalším šlechtěním, aby vznikly životaschopné verze oblíbených plodin.

"Vesmírná mutageneze vytváří krásné mutace," řekl Liou Lu-siang, přední čínský odborník na vesmírnou mutagenezi a ředitel Národního centra vesmírné mutageneze pro zlepšování plodin v Pekingu. Pšenice Luyuan 502 přináší například o 11 procent vyšší sklizeň než standardní odrůda pšenice pěstovaná v Číně. Vyznačuje se také lepší odolností vůči suchu a nejběžnějším škůdcům, uvádí Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která koordinuje globální spolupráci využívání technik založených na ozařování pro vytváření nových druhů plodin.

Čína vede pokusy s kosmickou mutagenezí od roku 1987 a je jedinou zemí na světě, která tuto techniku soustavně používá. Podle Lioua je Luyuan 502 jen jedna z více než 200 odrůd plodin, které Čína ve vesmíru vytvořila za posledních 30 let. Kromě pšenice čínští vědci vytvořili vesmírně vyšlechtěnou rýži, kukuřici, sóju, vojtěšku, sezam, bavlnu, melouny, rajčata, papriku a další druhy zeleniny.

Tento přístup vychází ze stejných principů jako jaderná mutageneze, která se používá od konce 20. let 20. století. Jaderná mutageneze urychluje přirozeně probíhající mutační procesy v DNA živých organismů tím, že je vystavuje záření.

Zatímco jaderná mutageneze využívá gama záření, rentgenové záření a iontové paprsky z pozemských zdrojů, vesmírná mutageneze se spoléhá na kosmické záření, které obklopuje Zemi. Živé organismy na planetě chrání před tímto zářením magnetické pole a hustá atmosféra.

Čína vnímá snahu o zlepšení genetického fondu svých zemědělských plodin za nutnost. Podle Lioua a jeho týmu je nutné, aby svět navýšil produkci životně důležitých obilovin o 70 procent. Jinak může nastat problém s uživením dalších dvou miliard lidí, kteří mají podle odhadů na planetě žít okolo roku 2050. Největšímu riziku nedostatku potravin je vystavena rostoucí populace v asijsko-pacifickém regionu.

Podle MAAE jen Čína díky jaderné a kosmické mutagenezi vyvinula a zavedla více než 800 nových odrůd, které oproti původním plodinám zlepšily všechny klíčové vlastnosti.