Odborníci již delší dobu varují před rychlým stárnutím čínské společnosti, které znamená větší tlak na zdravotní a sociální péči a je spojena s negativními dopady na ekonomický růst země.

V Číně nyní podle národního statistického úřadu žije 1,411 miliardy lidí poté, co loni zemřelo 10,41 milionu lidí a narodilo se 9,56 milionu dětí. Úřad sčítá pouze obyvatele pevninské Číny, tedy bez Hongkongu, Macaa a Tchaj-wanu.

Čína zaznamenala populační úbytek naposledy v 60. letech minulého století v období katastrofálních politických a hospodářských reforem, takzvaného Velkého skoku vpřed, diktátora Mao Ce-tunga. Následkem hladomoru tehdy zemřelo nejméně 20 milionů lidí.

Agentura Kjódó uvádí, že Indie se již nejlidnatější zemí světa stala, zatímco Reuters a AP s odvoláním na experty předvídají, že Indie s více než 1,4 miliardy lidí první místo zaujme během letošního roku. Sčítání lidu bylo v Indii plánováno na rok 2021, kvůli pandemii covidu bylo ale odloženo, napsala agentura AP.

Čínský statistický úřad dnes také informoval, že mužů je v Číně nadále víc než žen, a to 722,06 milionu ku 689,69 milionu. Příčinou je podle agentury AP politika jednoho dítěte, od které Čína upustila v roce 2016. Čínské rodiny tradičně upřednostňovaly mužské dědice a v případech, kdy se měla narodit dívka, přistupovaly často k potratům.

V zemi také roste míra urbanizace. Ve městech nyní trvale žije 920,71 milionu lidí, tedy 65,22 procenta populace.

Čínské úřady podle AP nenaznačily, že by existovala souvislost mezi populačním úbytkem a pandemií nemoci covid-19, která se z jedenáctimilionového města Wu-chan ve středočínské provincii Chu-pej rozšířila do celého světa a podle americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) má celosvětově na 6,7 milionu obětí. Čína je ale některými experty obviňována, že podhodnocuje počty nákaz a úmrtí pacientů s covidem poté, co koncem loňského roku prakticky ze dne na den uvolnila přísnou politiku boje proti koronaviru.

"Čínská populace se začala zmenšovat o devět až deset let dříve, než místní úřady i OSN předpokládaly. To znamená, že čínská demografická krize je ohromná... a čínská politika je postavená na chybných demografických datech," reagoval na zveřejněná data I Fu-sien, odborník na čínskou demografii z Wisconsinské univerzity v americkém Madisonu. "Čína zestárla dříve, než stačila dostatečně zbohatnout," dodal.

Národní statistický úřad naopak v prohlášení uvedl, že lidé by z populačního úbytku neměli mít obavy, jelikož "celková nabídka pracovních sil stále převyšuje poptávku", píše agentura Reuters.

Čínská vláda se dlouho snažila bránit populačnímu růstu, který byl podle ní překážkou vzestupu ekonomiky i prosperity. Politiku jednoho dítěte, uplatňovanou od konce 70. let s cílem zastavit tehdejší populační explozi, Čína v roce 2016 nahradila limitem dvou dětí na jeden pár. V roce 2021 Čína oznámila, že umožní rodinám mít až tři děti. Reformy ale navzdory krátkodobému nárůstu porodnosti klesající trend nezvrátily. Číňané si především stěžují, že výchova a vzdělávání dětí jsou drahé.